Úvodní slovo viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla na Výroční přednášce Liberálního institutu 2017
Dámy a pánové, vážení kolegové, vážení hosté:
dovolte mi za bankovní radu České národní banky přivítat co nejsrdečněji profesora Johna Taylora ze Stanfordu zde v Praze. Je to pro nás obrovská čest!
Nejenže se profesor Taylor řadí mezi nejcitovanější ekonomy všech dob, ale také drží jedno velmi vzácné privilegium: nejslavnější vzorec v centrálním bankovnictví se jmenuje po něm. Taylorovo pravidlo. Co více by ekonom mohl chtít? V případě profesora Taylora, myslím, jednu věc – totiž aby centrální bankéři skutečně v praxi následovali pravidlo, které vymyslel a poprvé popsal před nějakými 25 lety. Doufám, že aspoň tady v České národní bance mu nečiníme příliš velké zklamání. Od srpna 2017 jsme sazby zvedly třikrát, takže doufám, že se v této budově bude cítit pohodlně.
Moji kolegové z monetárního oddělení používají verzi Taylorova pravidla pro náš výchozí strukturální model, avšak parametry jsou lehce odlišné od originální verze, kterou publikoval profesor Taylor – konkrétně dáváme veškerou váhu inflaci, jak je diktováno naším mandátem. Jednou ze samozřejmých výhod je, že pak do vzorce nemusíme počítat produkční mezeru. Nechci být při této příležitosti příliš technický.
Avšak odkaz profesora Taylora sahá daleko za Taylorovo pravidlo. Téměř stejně slavná je Taylorova křivka, která ukazuje trade-off mezi volatilitou produktu a inflace. A jeho seminální práce o stanovení cen a mezd dodnes tvoří základní kámen modelů používaných v monetární ekonomii.
Byl jedním z prvních vědců, kteří ukázali, že měnová politika je užitečná pro stabilizaci ekonomiky i v případě, že lidé mají racionální očekávání. Mohl bych zde přečíst dlouhý seznam dalších příspěvků a seminálních článků, takže bych řekl: A tak dále a tak dále a tak dále a tak dále.
Profesore Taylore, dovolte mi říct to ve zkratce. Vítejte v České národní bance, jsme velmi potěšeni, že Vás zde dnes můžeme přivítat a já se těším na Vaši přednášku.
Děkuji.
Přeložil Martin Pánek
