V pátek21.7.2005 byl po jedenácti letech pod tlakem politickýchpředstavitelů velkých světových ekonomik uvolněnměnový kurz čínského juanu a zejménaSpojené státy k tomuto aktu vzhlížely s velkýmočekáváním. Minulý týden v pátektak juan oslavil první rok své “svobody”. Jakýtento rok byl a co podstatného se stalo?
Už samotnéuvolnění zůstalo za očekáváním. Čínskácentrální banka zhodnotila juan o 2,1%, zrušila vazbuna americký dolar a vyhlásila vazbu na koš měn.Čínská centrální banka, vláda iekonomové mluví dokonce o floatingu. Těžko ale říci,co před rokem centrální banka vlastně udělala. Ofloatingu nemůže být řeč, protože pásmo pro dennípohyb kurzu (+/-0,3%) je tvrdá cenová regulace. O vazběna koš měn také nemůže být řeč, protože mnohédenní pohyby juanu byly v rozporu s tím, jak by se kurz vyvíjel, kdyby byl skutečně vázán nauváděný koš měn. Kolem určování kurzujuanu tak dodnes panují nejasnosti a nezdá se, že byse situace hned tak vyjasnila. Číňané alespoň tímtouvolněním neuvolněním měny dostáli jednomučeskému úsloví: vlk se nažral a koza zůstalacelá.
Jasnáje jiná věc. Apreciace nesplnila, a vzhledem ke svévýši ani nemohla, to, co měla. Vždyť za rok od svého“uvolnění” juan posílil o pouhá 3,5%.Apreciace měla zlevnit dovážené zboží,zdražit čínský export a tím snížitpřebytek zahraničního obchodu.Místo toho dnes Čínavykazuje rekordní statistiky. V minulém roce sepřebytek oproti roku 2004 ztrojnásobil a v prvnímpololetí tohoto roku přidal dalších 55%. I poapreciaci hrozí američtí a evropští státníciČíně zavedením ochranářských opatřenía obviňují ji z manipulace s měnou. Čína je stálepod tlakem na zhodnocení své měny.
Je otázkou,zda je tento tlak vůbec oprávněný. Na jakémzákladě se politici, ale i ekonomové, domnívají,že je juan podhodnocený? Právě na základěonoho obrovského obchodního přebytku a hromaděnídevizových rezerv. Čína má už dnes největšídevizové rezervy na světě (k 1.pol.tohoto roku 941,1mld.dolarů). Na druhé straně se nedávno začalootevřeně mluvit o přehřívání čínskéekonomiky. Tyto dva faktory jdou ale ekonomicky jen velmi těžkodohromady. Přehřátí ekonomiky je způsobenénadměrnou měnovou expanzí, která vytvářístrukturální nerovnováhu mezi agregátnípoptávkou a nabídkou a v důsledku vede k obchodnímdeficitům (případně ke snižování přebytku).Teorii o pozitivním vztahu mezi přebytkem obchodu azhodnocující se měnou navíc nedávnovyvrátil Island, kde byl prohlubující seobchodní deficit spojen s apreciací domácíměny.
Podhodnoceníjuanu nepotvrzují ani data o relativních měnovýchpolitikách v USA a Číně, která ukazujínaopak na devalvaci juanu. Kde je pravda? Čínskáekonomika se může přehřívat a přesto dosahovat obchodníchpřebytků. Důvodem je struktura čínského HDP, kdespotřební výdaje tvoří “jen” 40%. Modernívyspělé ekonomiky dnes čelí obchodní deficitůmmnohem více proto, že se rozšířily spotřebníúvěry a vliv měnové expanze na spotřebnípoptávku je silnější než v minulosti. V Čínětento faktor v podstatě chybí a měnová expanze sepřelévá do investičních výdajů. Tatokonstelace znamená, že je přesvědčení o “silnémjuanu” (podobně jako “silná islandská koruna” vminulých dvou letech) výsledkem přetrvávajícíchnerovnováh na globálním finančním trhu amylných cenových signálů. Pokud je čínskáekonomika přehřátá či se přehřívá(což je fakt), pak známky jakýchkoli hospodářskýchproblémů vyvolají odchod zahraničních investica juan klesne. A vzhledem ke stavu finančního trhu jepravděpodobné, že pokles juanu bude spojen s finančníkrizí.
Čína s jakoukolizměnou kurzového režimu své měny nespěchá.Ale zřejmě bude muset. Tlaky na juan budou vzhledem k plnémuotevření finančního trhu zahraničníminvestorům od příštího roku sílit. Čínanavíc potřebuje efektivně řídit svou měnovoupolitiku a to je v současném kurzovém režimu téměřnemožné. Lze tedy očekávat, že k plnémuuvolnění juanu dojde již příští rok. Tonepochybně částečně ochladí globálníekonomiku.
