V souvislosti s letošním jarním suchem padala slova katastrofa,pohroma, krach zemědělství. Stalo se co? Nic. Výnosy i kvalita obilíjsou o něco horší než minulé roky, ale to je tak všechno. Zato, vsouladu se zákonem nabídky a poptávky vzrostla cena obilí a vsoučasnosti pekaři zdražují o 20-30 %. Proto by rozhodnutí parlamentu ouvolnění 5 mld. Kč na sanaci „škod“ mělo být zrušeno a dosudnerozházené peníze ihned zablokovány. V opačném případě všechnozaplatíme dvakrát. V daních a cenách potravin. I když. Kdo vlastně ví,kolik přispíváme agrárnímu sektoru (nerovná se farmářům)? Stát,přesněji daňoví poplatníci, poskytnou v roce 2000, mimo zmíněnou daň zesucha, částku 19,2 mld. Kč. Z toho 16,7 mld. Kč tvoří vlastní kapitolaministerstva zemědělství a 2,43 mld. Kč se cudně skrývá v částivšeobecná pokladní správa na dotace pro Státní fond tržní regulace. Prosrovnání. Ministerstvo zdravotnictví dostalo 5,6 mld. Kč, životníhoprostředí 3,1 mld. Kč, kultury 4,7 mld. Kč, spravedlosti 13 mld. Kč.
Ve snaze naklonit si veřejnost je tvrdošíjně popírána skutečnost, ževedle výdajů státního rozpočtu existuje skryté financováníprostřednictvím daňových úlev (zelená nafta …) a manipulace s cenamipotravin. Přitom se připravuje se další útok na kapsu spotřebitelů vpodobě státem řízeného kartelu na trhu s mlékem, tzv. kvót.
Celkové podpory standardně sledované např. OECD, činily, a to včetně“neviditelné“ části, za rok 1998 neuvěřitelných 29,5 mld. Kč. Vzhledemk tomu, že jsou v Česku zhruba třetinové oproti EU, je možné velicestřízlivě odhadnout jejich celkovou výši po vstupu do Unie na 90 mld.Kč. Náměstek ministra zemědělství a hlavní vyjednavač resortu s EU,Tomáš Zídek v MFD 8.9.1999 v článku s velice výstižným názvem „Nadotace zemědělců jako v unii nemáme“ ke stejnému problému uvedl údaj130 ml. Kč. Jak tedy dál?
Dvěstětisíc zemědělců vystupuje ve válce o peníze občanů nevědomkypouze jako živé štíty. Většina prostředků z podpor uniká kzpracovatelům, obchodníkům, ztrácí se v korupční bažině, je přidělovánoprivilegovaným skupinám a spotřebováno na byrokratické struktury. Samizemědělci znají nejlépe všechny nečisté praktiky. V letech 1995-1998obdržel resort celkem 89,9 mld. Kč a výdaje stejným tempem pokračují.Zároveň v období 1998-2000 dochází k největší krizi zemědělství,propadu výkupních cen a příjmů, snižování sociálních jistot obyvatelvenkova a opouštění půdy. Chytrému napověz, hloupého …? Z pohledumezinárodního obchodu, ekonomie i ekologie není v zemědělství bílémísto. Ze známých faktů zbývá „jenom“ vyvodit zcela zřejmé politickézávěry. Situace je ale na první pohled beznadějná. Na jedné straněstojí semknutá, dobře organizovaná, našemi daněmi živená, ministerstvoovládající, lobby agroprůmyslu, která hraje na emoce veřejnostiútrapami zemědělců. Na druhé straně jsou málo „angažovaní“ i poučení acitově vydíraní spotřebitelé. Ani od mladých rodin s dětmi či důchodců,skupin nejvíc postižených vysokými cenami potravin, nelze očekávatzablokování pražské magistrály a metání dlažebních kostek s požadavkemna liberalizaci zemědělského trhu. Všechno je ale něco za něco.
Pokud nám nevadí vydržovat si z daní nesmyslné instituce, abychom mohliv obchodech nakupovat dráž, dotovat devastaci krajiny, půdy, vody, anizástupy studentů před branami fakult, kterým je odepíráno vzdělání zdůvodu nedostatku peněz ve školství, prosím. Existují však dalekotragičtější souvislosti. Premiér Zeman v souvislosti s vyšetřovánímvzniku hanopisu na poslankyni Buzkovou (akce Olovo) postavil ve svémžebříčku hodnot nedojné krávy daleko před politickou kulturu. Vládaodmítnutím poskytnout 60-100 mil.Kč dětské transplantační jednotce vMotole, což je cca půl procenta původních rozpočtových nákladů nazemědělství, dokázala, že také ona preferuje nedojné krávy. Tentokrátpřed záchranou dětských životů.
