Tato práce se zabývá otázkou, zda lze vzdělání klasifikovat jako veřejný statek, a implikacemi, jež z jejího zodpovězení vyplývají.
Věnuje se nejprve veřejným statkům z pohledu ekonomické teorie, přičemž představuje mainstreamové pojetí v podobě přístupu P. Samuelsona a Musgraveových, který následně podrobuje kritice pro absenci hodnotově neutrálního přístupu a kvůli nedůsledné argumentaci při odvolávání se na vládní řešení tzv. selhání trhu.
Dále se práce zabývá ekonomickou povahou vzdělání a představuje některé klíčové úvahy F. A. Hayeka týkající se jeho významu. Nastíněn je rovněž konvenční přístup ke vzdělání, který jej vnímá jako návratnou investici do lidského kapitálu. V protikladu k němu je popsán B. Caplanův „case against education“, který naopak vidí současný vzdělávací systém jako značné plýtvání vzácnými ekonomickými zdroji. V závěru je zdůrazněno, že vzdělání představuje hodnotu především pro ty jedince, jimž se ho dostává, a je zpochybněna teze, že vůbec existuje něco takového jako „hodnota pro společnost“.
Tato práce vznikla jako soutěžní příspěvek do 17. ročníku ekonomické soutěže International Vernon Smith Prize 2024 pořádané lichtenštejnským European Center of Austrian Economics Foundation. Autor by tímto rád poděkoval Ing. Róbertu Chovanculiakovi, Ph.D. za připomínky k české verzi textu a Arturovi Sieradzkimu, M.Sc. za komentáře k anglické verzi textu. Za všechny vyskytující se chyby či nepřesné formulace je však zodpovědný pouze autor.
