Israel Kirzner jako představitel rakouské školy vysvětluje, proč jsou neoklasické ekonomické modely postavené na nereálných předpokladech (dokonalé informace, dokonalá konkurence, naprostá racionalita lidí) pouhou pomůckou a intelektuálním cvičením, aniž by dokázaly vysvětlit, jak funguje reálný svět. Kirzner jako alternativu představuje rakouskou teorii podnikatelského objevování, pomocí které obhajuje efektivitu svobodného trhu a to i v případě, že se lidé dělají někdy chyby, že nemají dokonalé informace (počítá, narozdíl od neoklasických modelů, i s tím, že lidé většinou ani nevědí, že něco nevědí). Na základě této teorie vysvětluje kritiku antimonopolního zákonodárství z pohledu rakouské školy, kdy antimonopolní zákonodárství postrádá smysl a je dokonce škodlivé, neboť jsou dvě možnosti, jak reálně vytvořit monopol – 1) státním omezením vstupu na trh (licencování, regulace) a za 2) že by jediný výrobce disponoval jako jediný na světě určitým přírodním zdrojem (např. ropou), což je poměrně málo pravděpodobné. Vysvětluje poté, proč je státem udržovaný monopol škodlivý a proč vede ke snížení ekonomické efektivity společnosti.