Dílo je považováno za vrcholný stupeň britské morální filosofie. Smith v něm rozvinul teorii spontánní geneze mravního řádu jakož i filosofická východiska vědecké metody, kterou uplatnil v samotném Bohatství národů. Přes odstup dvou století je Smithovo učení stálým zdrojem inspirace a zaslouží, aby bylo trvalou součástí vzdělání. Jestliže k známému tvrzení, že stěží lze být dobrým ekonomem bez studia Bohatství národů, přidáme jako druhou premisu poznatek, že stěží může někdo plně pochopit teorii spontánního řádu rozvinutou v Bohatství národů, pokud nezná Teorii mravních citů, pak z nich po způsobu prostého sylogismu plyne závěr, že stěží může být někdo dobrým ekonomem, pokud nezná Teorii mravních citů.
Smith, A. (1759): Teorie mravních citů
0 Sdílej