Po 153 dnech práce a podnikání, jejichž výsledky stačily jen na pokrytí letošních veřejných výdajů, si dnes v České republice připomínáme Den daňové svobody. Obrazně řečeno jde o první den v roce, kdy o svých příjmech rozhodujeme sami poté, co jsme splnili vůči státu svou daňovou povinnost.
Letošní výsledek je o 2 dny lepší než v loňský a k dalšímu jednodennímu posunu směrem k počátku kalendářního roku přispěl letošní přestupný rok. „Prací pro stát jsme letos strávili rekordně krátkou dobu, 153 dní. Vláda je v tom spíše nevinně. Bohužel! K pozitivní posunu způsobenému zejména růstem ekonomické aktivity se hlásí hodně otců. Nejhlasitějšími z nich jsou politici, kteří, při vší úctě k jejich pracovnímu nasazení, mají na něm jen malou zásluhu, pokud vůbec nějakou,“ tvrdí ředitel Liberálního institutu Petr Koblovský. „Výdaje veřejných institucí neustále rostou, počet zaměstnanců eráru se zvyšuje a vláda svou zbytečnou regulační smrští práci úředníkům nejenže nesnižuje, ale naopak vytváří poptávku po budoucím bobtnání státní administrativy,“ dodává Koblovský.
Zaměříme-li se na mezinárodní srovnání, v kontextu členských zemí Evropské unie nevede si Česká republika špatně, neboť je hluboko pod průměrem Eurozóny (26.6.). V porovnání s vyspělými ekonomikami OECD (průměr 29.5.) však stále taháme za kratší konec. Jak ukazuje následující obrázek, jako první oslavili Den daňové svobody tradičně v Jižní Koreji (28.4.) o celých 59 dní dříve než činí průměr v Eurozóně a 35 dní dříve než v České republice. „Platí přitom, že mezi ekonomickou svobodou země a ekonomickým růstem panuje vysoká míra korelace ve smyslu čím více svobody (a nižších daní), tím vyšší ekonomický růst,“ zdůrazňuje Petr Koblovský.
Makroekonomické prognózy z dílny respektovaných institucí indikují, že českou ekonomiku čekají dobrá léta. Ta bychom rozhodně neměli fiskálně projíst tak, jak se stalo mezi lety 2000 a 2006. Ekonomický růst vytváří vládě prostor pro snižování vládních výdajů a koncepční řešení problému rozpočtové rovnováhy. Ta je podmínkou stabilního daňového prostředí, které je samo o sobě hodnotou pro domácí firmy, investory, jakož i daňové poplatníky. „Restriktivními regulačními opatřeními ani nadměrnou legislativní aktivitou konkurenceschopné ekonomické prostředí nevytvoříte. Úsilí podnikatelů a manažerů firem o daňovou optimalizaci je autentické a ekonomicky výhodné. Často ovšem nejde jen o míru zdanění, ale také o administrativní zátěž vůči státní autoritě. Celkové podmínky podnikání, jejichž nedílnou součástí je vynutitelnost práva, jsou významné pro ekonomický růst země a růst blahobytu jejích obyvatel. Z tohoto hlediska je daňová, ale také institucionální a správní konkurence nikoliv hrozbou, nýbrž výzvou,“ poznamenává Jiří Schwarz, předseda Akademické rady Liberálního institutu.
Liberální institut je nestátní, nezávislá a nezisková organizace založená v únoru 1990, jejímž cílem je rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu, a to především prostřednictvím studií, vzdělávacích projektů a publikací v České republice a v zahraničí. Ředitelem Liberálního institutu je Petr Koblovský.
