Institut liberálních studií, tisková zpráva ze dne 6. června 2025

Celých 156 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňových poplatníků, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost. Den daňových poplatníků byl dříve vyhlašován Liberálním institutem jako Den daňové svobody. Konsistentní časová řada již existuje 26 let.

„Po koronavirových letech, kdy byl Den daňových poplatníků až na konci června, je pozitivní, že se posouvá směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách. Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům 2020 a 2021 je Den daňových poplatníků o osmnáct dní dříve a přerozdělování o desetinu menší,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Na datum Dne daňových poplatníků má samozřejmě stále vliv pandemie koronaviru, avšak stále menší a menší. Spíše jde o to, že nastavila nový fiskální normál. Průměrný Den daňových poplatníků se v zemích OECD posunul oproti předpandemické situaci o téměř dvanáct dní dále, v ČR pak o deset dní. Je chvalitebné, že vláda uznala neudržitelnost této fiskální politiky a za dobu jejího mandátu přerozdělování v české ekonomice klesalo. Avšak nastávají těžké časy – obchodní válka s USA a nutnost vyšších výdajů na armádu. To bude s největší pravděpodobností tedy znamenat jak vyšší výdaje, tak nižší výkon ekonomiky, a obě složky tak budou opět tlačit Den daňových poplatníků směrem ke konci roku.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ V ČESKÉ REPUBLICE (2016–2025)

Zdroj: dane.inlist.cz

V mezinárodním kontextu zemí OECD je Česká republika v první polovině, sice na jejím konci, avšak tedy mezi zeměmi, ve kterých je přerozdělování menší. Česká republika má dlouhodobě Den daňových poplatníků před průměrem eurozóny (1. 7.), což je výsledek, jenž má relevanci i ve světle neutuchajících úvah o přijímání společné evropské měny. Medián OECD je dva týdny po našem Dni daňových poplatníků a letos Česko lehce předčilo i průměr OECD (8. 6.). Jak ukazuje graf na následující straně, jako první oslavili Den daňových poplatníků ve Švýcarsku (6. 5.) a poté v Jižní Koreji (18. 5.) a Austrálii (25. 5.).

Již tradičně patří mezi poslední oslavence Finsko (30. 7.), Francie (29. 7.) a Belgie (19. 7.). Z okolních států je DDP později ve všech státech, nejdříve na Slovensku (29. 6.), o den později v Německu (30. 6.); v Polsku (3. 7.) a jako vždy v Rakousku (18. 7.) je až v červenci. Také v Maďarsku (21. 6.) je letos Den daňových poplatníků později než u nás.

„Když se podíváme na 26letou historii Dne daňových poplatníků, tak vidíme, že dříve nastal pouze v pěti případech, a to v letech 2015–2019, tedy v době oživení po globální recesi těsně před další recesí způsobenou pandemií. Přerozdělování v těchto letech bylo na historickém minimu. Za pandemie se Den daňových poplatníků naopak posunul na opačný extrém – až na konec června – což je ale samozřejmě stále dobré v porovnání s mnoha jinými státy.

Těžké časy čekají veřejné rozpočty i teď. Ochlazování vztahů, a to nejen obchodních, se Spojenými státy znamená pravděpodobně nižší hospodářský růst. Také se zcela otevřeně mluví o zásadním navýšení výdajů na obranu. Nižší hospodářský růst a vyšší veřejné výdaje jsou dvě věci, které posouvají Den daňových poplatníků směrem ke konci roku.

Před pandemií a válkou jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Pandemické roky nám daly zapravdu a je pozitivní, že si toho všimla i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky, aby nás další krize zastihla lépe připravené než ta minulá,“ uzavírá Pánek.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ 2025 A 2024 V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Zdroj: dane.inlist.cz

Tabulka: Vývoj Dne daňových poplatníků v jednotlivých letech

RokDen daňových poplatníkůPočet dní práce na veřejný sektor
20006.6.157
20017.6.157
200211.6.161
200312.6.162
200415.6.166
200514.6.164
200614.6.164
200711.6.161
20087.6.158
200913.6.163
201018.6.168
201115.6.165
20129.6.160
201311.6.161
201410.6.160
20155.6.155
20162.6.153
201729.5.149
201822.5.142
201928.5.148
202024.6.175
202125.6.175
202217. 6.167
202313. 6.163
202411. 6.162
20256. 6.156

Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.


Institut liberálních studií je nezávislý think-tank založený v roce 2020, který navazuje na myšlenky a tradice zaniklého spolku Liberální institut, který existoval mezi lety 1990 až 2020. Jeho cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mír – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií, dříve byl znám pod názvem Den daňové svobody. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Institut liberálních studií

Institut liberálních studií je český klasicky liberální think tank se sídlem v Praze. Byl založen v červenci 2020. Institut liberálních studií byl založen s cílem rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu. Institut nepobírá žádné veřejné dotace a granty a ani se o ně neuchází. Mezi lety 2020–2024 se jmenoval Liberální institut a navazuje na tradici původního českého Liberálního institutu, který fungoval mezi lety 1989–2020.