Johana Fundová je česká spisovatelka – autorka knih Devadesátky! a Hezký, ale narovnej se!, je také správkyní profilu Pure devadesátky & milénium na Facebooku. Povídali jsme si o fenoménech 90. let, módě, sportovcích, politicích, oblíbených jídlech a vzpomínkách, ale zabrousili jsme i na vážnější politická a ekonomická témata. Rozhovor se poté přesunul do nového milénia, kdy Česká republika dospěla a objevily se nové problémy. Podobné, kterým čelí postavy nového románu „Hezký, ale narovnej se!“, která právě vychází.
Johana má svůj web na adrese JohanaFundová.cz.
Její knihy můžete koupit u svého oblíbeného knihkupce, např. na webu Albatros Média: https://www.albatrosmedia.cz/autori/55909125/johana-fundova/
Pure Devadesátky můžete sledovat také na Instagramu jako @puredevadesátky.
Ukázka
Přepis
(Automatický přepis, obsahuje chyby.)
Martin Pánek Vítejte u podcastu Co je slyšet a co není slyšet; podcastu Liberálního institutu. Já jsem Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu a mým dnešním vzácným hostem je Johana Fundová, spisovatelka a autorka knihy Devadesátky! a knihy, která právě teď vychází Hezký, ale narovnej se! Dobrý den, vítejte u nás v podcastu.
Johana Fundová Dobrý den.
Martin Pánek Já vám položí hned na úvod takovou novinářskou otázku, kdo je pro vás nějaký symbol devadesátek? Nebo co?
Johana Fundová Úplně první, co mě hned napadne, je Jonák, mafián z devadesátek, vzpomenu si na jeho účes, vpředu byznys vzadu párty, kdy on to dotáhl k dokonalosti tím, že to tam měl ještě takový kudrliny v těch vlasech, takže to byl hodně solidní mulet, jak se tak říká těmhle účesům, takže ten mě napadne jako poměrně velkej symbol devadesátejch let.
Martin Pánek Jonák z Discolandu, teda je pure devadesátky. A a co další věci? Já jsem si tady poznamenal Jágr, Klaus. Jsou to symboly devadesátek?
Johana Fundová Jo, rozhodně, vlastně Jágr se taky docela proslavil svým účesem mulet. Tuším, že v Americe dodnes existuje poměrně velká skupina jeho fanoušků, který na ty zápasy nosili právě paruky s tím účesem. A Klaus jste říkal-
Martin Pánek Ten neměl mulet.
Johana Fundová Neměl teda mulet, ale samozřejmě vzhledem k politice devadesátejch let ho nejde nezmínit společně devadesátkama, takže rozhodně taky.
Martin Pánek Vy tu…Ta kniha vlastně má podtitul roky nespoutané svobody, ale vlastně já i vy jsme ty devadesátky prožili jako děti, jsme byli. Takže my jsme si svobodu ani nemohli užít nebo… nebo nemáte ten pocit?
Johana Fundová Je to tak spíš to asi byla svoboda pro naše rodiče, pro naše prarodiče, ovšem jako takovou zajímavou věc tam považuju to, že ty novinky, který sem přicházely ze západu, byly často jakoby úplně nový i pro naše rodiče, i když šlo o starý věci, třeba už ze sedmdesátek, osmdesátek, třeba i různý seriály, který tady se staly populární až v devadesátkách, takže to mi na tom přijde takový specifický, že když je generace dětí teď, tak třeba poznává nějaký věci nebo tak a ty rodiče s nima už mají zkušenosti, ale tehdy to byl úplně jako totální příval věcí, se kterými ty rodiče zkušenosti neměli.
Martin Pánek Já jsem to někde přirovnával k tomu, že vlastně jak mají v Americe ty roaring twenties, že jo, takže a máme asi na ještě na několik dalších desetiletí bude braný podle mě v české republice, jako roaring nineties, že to byla prostě ta doba, kdy najednou prostě lidi mohli dělat všechno možný a vlastně my jsme stejně starý jako ten novej režim, že vlastně nebo jako ta demokratická republika vlastně taky se jakoby narodila do těch devadesátek, taky měla dětský obtíže nebo něco, tak mně připadá.
Johana Fundová Jo, já si myslím, že to je hodně specifická dekáda a že vlastně zůstane v paměti poměrně dlouho. A já, když jsem devadesátky začínala psát, tak to ještě nebylo tak in, jako jsou in dneska devadesátky, ale náhodou vyšly v době, kdy devadesátky byly in nejenom jakoby v Čechách, ale celkově po světě začala se vracet taková 90. móda, 90. kultura. A myslím si, že ve světě se to teď pomalu přelívá do milénia, ale u nás prostě ty devadesátky tím, jak jste zmínil, jakoby začala nová demokratická podoba našeho státu, že to je tak strašně unikátní, že ta obliba a ta specifičnost devadesátek tady zůstane dlouho.
Martin Pánek Samozřejmě vy jste zmínila tu módu, já nevím, teď jestli je to… na ne je to někde v té knize ta slavná fotka Jágra se Šlégrem v těch džínách a jestli se nepletu, nějakým tom tričku, tak vytahaným.
Johana Fundová Ano.
Martin Pánek Je teda něco, anebo třeba tohle z tý módy devadesátejch let, co se týče oblečení, co, co si myslíte, že by se mělo vrátit nebo, co vlastně není tak směšný, když se na to podíváme zpětně.
Johana Fundová A tak já si myslím, že většina těch věcí už se vrátila a zpětně těžko říct, co je, nebo není směšný, protože třeba bych řekla, že nebo ještě před pár lety bych řekla, že ledvinka je směšná, ale jak se vrátila a nosí se teď spíš přes rameno, tak už jsem si tak na to zvykla, že už mi to přijde normální a už to vlastně ani za směšný nepovažuju. Co, co se jakoby nevrátilo a přijde mi třeba docela hrozný, jsou ponožky v sandálech, ale na druhou stranu oni se vlastně nosí pořád.
Martin Pánek Ty jsou věčný.
Johana Fundová No je to takový evergreen, takže možná, že tam ani se návrat konat nemůže, jelikož to v naší český oblibě zůstává stále, ale když jsme se bavili o tom muletu o tom účesu, tak ten vlastně se podle mě nevrátil a snad nevrátí doufám.
Martin Pánek V jistých kruzích nicméně přetrvává, měli jsme asi jako jediný stát europoslance s muletem.
Johana Fundová To je pravda.
Martin Pánek Nebo jako zvolenýho vůbec politika s muletem, takže, takže jako některý některý prvky devadesátek přetrvaly aspoň u těch prostě pamětníků. A co třeba já nevím, něco, na co možná jsem moc velkej boomer na to, takže mě mě mě to nepřipadá dobrý. Mě to právě připadá, že to mělo zůstat v těch devadesátkách ty roztrhaný kalhoty a a zvonáče teda nevím, jestli zvonáče se zase nosí.
Johana Fundová A jo, to vlastně zvonáče si myslím, že už jsou trošku milénium, ale ty mi přijde že se tak jako vrací vždycky trochu, ale možná, že je taky čeká takovej nějakej zlatej comeback, to je určitě možný. A pak kromě těch roztrhaných džínů mě napadá takový specifikum, co se tehdy prodávalo hodně v tržnicích, ale vlastně i normálních obrendovaných obchodech, tak to byly džíny s manšestrákama a dohromady třeba na přední straně to byly džíny a na zadní manšestráky.
Martin Pánek Jo, tak jsem se ani nepamatuju teda.
Johana Fundová To já jo a to jsem teda si zatím ještě nevšimla, tak jsem zvědavá, jestli něco takovýho se neobjeví.
Martin Pánek Otázka, která vlastně mě napadla úplně, když jsem vás viděl poprvé, já jsem samozřejmě znal tu facebookovou stránku Pure devadesátky, že jo, kde to všechno vzniklo jestli se nepletu. Začala jste nejdřív psát knihu a pak.
Johana Fundová Nene, nejdřív právě byly Pure devadesátky.
Martin Pánek Když jsem pak zjistil, kdo zatím je, tak jsem řekl, hergot, jak taková mladá holka, vlastně mladší než já, může psát knížku o devadesátkách, ale pak, když jsem o tom přemýšlel, tak jako možná to dává větší smysl v tom, že my jsme byli děti, ale se na to pořád díváme prostě s tou nostalgií toho dítěte, že teda nám bylo nějakých těch 10, 13 na nebo kolik na konci tý dekády a možná právě proto my se na to nejradši díváme na ty léta.
Johana Fundová Je to je to, jak říkáte, no a že samozřejmě já tam určitý jako, dejme tomu, náhledy třeba politický nemůžu reflektovat, jako by pohledem dítěte, protože to logicky nejde. Na druhou stranu právě tím stejným pohledem dítěte si všímám věcí nebo jsem si všímala věcí, který třeba by jiný starší lidi považovali za běžný. Nebylo by to pro ně tak specifický, ale já jsem je dokázala vytáhnout, a právě dát jim v té knize prostor a často mi potom psali lidi ,,Jé, na to už jsem úplně zapomněl/zapomněla, jo, tohle je pravda, vždyť to jsme dělali každý den“, ale nenapadlo by mě o tom takhle přemejšlet, což si myslím, že je právě díky tomu dětskému pohledu, kdy dítě prostě ty věci a ty pop-kulturní fenomény přijímá trošku jiným způsobem. Utkví mu v paměti třeba něco, co by dospělýmu člověkovi neutkvělo.
Martin Pánek Jasně, tak to bych řekl, že to téma těch aspoň těch facebookových příspěvků.
Johana Fundová Ano.
Martin Pánek Já předpokládám, že vám lidi posílají tipy.
Johana Fundová Posílají hodně.
Martin Pánek Ale taky se teda zamyslíte jako my, pak co to pak až vidíme v tom v tom feedu že si řeknete, ty jo, na to jsem vlastně vlastně už skoro zapomněl nebo-
Johana Fundová Jo. Přesně jako někdy jako vždycky, mám dojem, že už jsem viděla všechno, že už jsem z těch devadesátek různýma, díky nebo kvůli různým rešerším prošla úplně všechny možný témata ale stejně tak jednou týdně mi dorazí nějaká fotka nebo tip na něco u čeho si říkám, ty jo, jak jsem na tohle mohla zapomenout, že to jsou takový uplný maličkosti, třeba nějaký hračky, anebo někdo poslal nedávno takovou tašku indiánskou, kterou nosili ženský kolem 50 rádoby koženou koženkovou a já jsem si říkala úplně ty jo, tak to měl úplně každý, jak se na to mohla zapomenout, tak jsem to pak jakoby s dovolením autora nasdílela a taky to mělo hroznej ohlas, hrozně liků, hrozně komentářů, takže děje se to vlastně pořád, že přichází věci, který jsou pro mě novinky.
Martin Pánek Na já jsem já si vybavuju teď ten post z nedávný doby to lízátko, co je ta noha a dává dává se do toho praskajícího prášku, což jako stejně strašně bizarní muselo to být bizarní prostě i tenkrát kdo to jako vymyslel, že to bude noha.
Johana Fundová No a tyhlecty věci, mimochodem jsou takový nejvíc, mají největší ohlas, když to je něco, co si člověk může spojit s nějakou chutí, třeba právě u tý nohy si člověk hrozně snadno vybaví ten prášek praskající, co měl v puse dělalo to ty zvuky, bylo to třeba nakyslý nebo kyselý úplně, a tak. A vždycky, když tam dám takhle něco, co si člověk může spojit nebo že se mu vybaví chuť, zvuk, nebo pohmatu něco, tak to má úplně největší ohlas a nebo vůně, když tam třeba dám fotku na pure devadesátky takových těch mlýnků na kafe, co bývaly v obchodech v sámoškách.
Martin Pánek Jo, tak to už jsem málem zapomněl. A teď jsem si na to vzpomněl, až když jste to řekla.
Johana Fundová Tak hodně lidí tam píše: ,,Úplně si vybavuju tu chuť, úplně si vybavuju ten rámus, co to vždycky dělalo v obchodě“ a tak.
Martin Pánek A s tím se pojí moje další otázka, jestli na to máte nějaký, jako že průzkum nebo spíš z reakcí lidí tu knihu nebo ten, jako na Facebooku máte nějakou analytiku, tak schválně, jaká bude odpověď. Zajímá to, to tohle téma hlavně nás prostě ty lidi, co se narodili na konci těch osmdesátých let, anebo i ty naše rodiče, případně prarodiče a případně lidi mladší než jsme my.
Johana Fundová Jo, a hlavně nás teda. Tam jakoby, co se týče analytiky, tak tam je nejvíc, myslím si, tak 25-35 let fanoušci nebo 38 možná. A, ale i mladší, který to berou už jako nějaký retro co nezažili a je to pro ně takový jakoby haha, retro jako třeba pro nás bylo, já nevím, když je nějaká párty ve stylu 60., tak jsme nezažili, ale oblečeme se tak žejo, takže oni už to berou, jako že u rodičů, no spíše u prarodičů někde vytáhnou nějakou džínovou nebo šusťákovou bundu a jdou si hrát na retro, zatímco my naše generace to má pojďme vzpomínat na dětství a generace našich rodičů to podle mě má tak, proboha, vždyť to je součást našich životů vždyť to bylo před chvílí, na co vůbec vzpomínáte, vždyť to není tak jako unikátní.
Martin Pánek Jasně a reakce na tu knihu máte taky teda takhle.
Johana Fundová Zejména od těch vrstevníků a od mladších a od mladších tím stylem, že se třeba o tom potom baví se svýma rodičema a že rodiče jim začnou něco ukazovat vytahovat třeba ze skříní nějaký starý věci, a tak.
Martin Pánek Řeknu to mě napadlo vás nebo měla jako reakce od Dominika Feriho, protože já vím, že on dělá nějakou přednáškovou tour o politice devadesátých let nebo čeho se to týkalo po gymplech a vlastně je mnohem mladší, že jo.
Johana Fundová Ano, on sleduje pure devadesátky. Jednou jsem mu psala, jestli nechce knihu, protože jsem si všimla, že je fanouškem, tak mi odepisoval, že už ji dávno, má, že je super, takže, takže jo, myslím si, že vlastně přesně to je typ člověka, kterýho tohle baví.
Martin Pánek Jasně a pro vlastně kluky nebo lidí asi starší generace dva velký momenty z těch devadesátek jsou euro 96 ve fotbale a pak o dva roky pozdějc na ta medaile v Naganu to jste vnímala nějak nebo jste to až pak jako později jako tím, jak je to slavný v tý mytologii sportovní, tak až později jste se s tím nějak seznámila.
Johana Fundová Jo, a euro jsem tehdy nevnímala Nagano, jo, tak, protože já nevím, jak bylo mi třeba 9 a myslím si, že to bylo tak strašně všude a pořád a celkem detailně si pamatuju na ty dny, kdy se nevyučovalo, protože se sledoval ve škole hokej a všichni jsme měli na rukách nakreslenýl vlajky. A pamatuju, jak jsem šla na klavír a moje učitelka na klavír se divila, že mám jako celý ruce pomalovaný vlajkama, tak jako to asi nešlo minout. A ano, to je jakoby zpětně jeden z takovejch nejvýznamnějších momentů devadesátek, ale už jsem četla i nějaký názor, že to je jako takovej tzv. naganský syndrom, že se k tomu neustále vracíme neustále jako nad tím nostalgicky vzpomínáme, jak to bylo super a že my jsme ten hokejovej národ bla bla bla, ale že už to je dávno pryč. Tak, že už se to nikdy nestane znovu a že jenom se k tomu zbytečně vracíme pořád dokola. To mě jenom napadlo, že mi někdo vlastně posílá takový článek, který to bral trochu spíš negativně.
Martin Pánek No jako pro mě, teda, jak je to ten silný asi emoční zážitek, tak pro mě vlastně Naganu, jako kdyby se stal včera. Pro hodně lidí. A teďka udělal nějaký ty Kanaďani nebo Američani nebo kdo udělal ten pořad v Nagano Tips jo, tak jsem viděla ten byl fajn. A tam tam člověka hrozně zarazí podle mě, jak jsou ty lidi na tom Václaváku oblečený právě měl ty mají tu nineties módu těch šusťákovek.
Johana Fundová No a hlavně teda, co je úplně super, když tehdy přijížděly hokejisti, tak jsou záznamy z toho, jak při přijeli na Staromák, že jo, jak byly úplně opilý a vystupovali tam pak byla tiskovka pro novináře, kdy byl ještě opilejší, že to přijde jako úplně nejlepší záznamy z doby.
Martin Pánek Jasný jasný. Chtěl jsem říct, ty podle mě tý době určitě mě by většina lidí řekla, že největší postavu teda devadesátých let je Dominik Hašek, ale ten pak jakoby a ten sešel s pamětí.
Johana Fundová Tak on má své projekty. Ne nějaký smartyho, pokud se nepletu, nebo já nevím, jak se to, to se možná jmenuje, jinak nějakej energy drink.
Martin Pánek Měl Dominátora, že baťohy a teď má Smartyho. Jestli se nepletu.
Johana Fundová On podle mě tak jako vlastně neví. Neví, co dělat, že zkoušel hodně věcí, nevím, ale máte samozřejmě pravdu v tom, že to byl symbol takovej vzor tehdejších kluků a holek, ale nejsem si úplně jistá, jestli kdybysme se zeptali úplně náhodných 100 lidí, ať nám řeknou 2 osoby z devadesátek, kolik z nich by řeklo zrovna Haška no.
Martin Pánek A tak možná nakonec dojde k tomu, že Hašek bude na hradě, jak se volilo v roce 98 až zase se oslava obnoví. Miloš Zeman taky prostě vstal z politickýho důchodu a bohužel teda bohužel, bohužel se dostal na hrad.
Martin Pánek Je něco, co jsi jako vyloženě pamatujete z těch devadesátek, že to není, jakože byste si zpětně řekla, jo, vlastně jo to jsem zažila, ale něco, jako, co se vám dochovalo v paměti. Já třeba to myslím takhle já si pamatuju, ale velmi matně. Mnohem horší obsluhu v restauracích, než dneska, ale jako pamatuju si toprostě tak matně, že asi, jako spíš naši, že si na to stěžovali, jako nemám jako nějakou úplně konkrétní představu, ale je to jedna věc, co si pamatuju vyloženě celých těch jakoby 30 let, že to není jsem si vzpomněl, až někdy jako před rokem, máte takhle něco?
Johana Fundová Jo, já jsem a poměrně ráda sledovala televizi. Jenom ne takovým tím způsobem, že bych sledovala seriály, ale odjakživa už jako dítě mě bavila programová skladba, že mně třeba bavilo, když se na Vánoce vydali speciály televizních programů na Vánoce a já už jsem na začátku prosince se dívala co tak jako budou sledovat, jestli ne, že bych na to já chtěla koukat, ale hrozně mě zajímalo, jak to televize pojme, jako jestli třeba budou zase dávat stejné filmy odejít ničeho premiéru, takže jsem poměrně hodně sledovala Volejte řediteli, kde mě fakt dost bavily ty koláče sledovanosti. A ty novinky, ale opět jakoby z té pozice nejenom jako já jsem to sledovala, ale prostě mě strašně bavilo koukat na to, s čím Nova přichází s jakejma konceptama atd. a to mi vlastně vydrželo i až do dospělosti, možná i z toho důvodu jsem šla na vysokou školu na žurnalistiku, kde byla specializace televize, kde právě vlastně tohle jsou stejný, co mě bavilo dětství, se tam probíralo odborně, což mi připadalo super, takže mám hodně vzpomínek, který souvisí prostě s všeobecně médiama a s televizí a který jakoby není, že bych si na ni vzpomněla, až když jsem začal dělat ty Pure devadesátky, ale že mě prostě zajímaly průběžně celou dobu od tehdejší doby až dodnes.
Martin Pánek Jasně my jsme vlastně tady pár kroků od měšťanský besedy, kde vysílala dlouhý léta televize Nova, což je taky symbol devadesátých let.
Johana Fundová Právě právě, že tím, že Nova začala vysílat, já nevím, únor 94, myslím, takto k těm devadesátka patří jako zcela neodmyslitelně, že to je pro mě zároveň něco, co je opravdu pure, když bych to tak řekla, jakože, že to je něco unikátního.
Martin Pánek No. Vlastně role televize taky byla úplně jiná, než dneska žejo. Já nemám dotaz, co mi někdo poradil, že se na to mám zeptat, bylo v devadesátkách byla jako společnost, jako takhle. Vy tam máte v podtitulu, že jsou to roky nespoutané svobody, nicméně jako v jiných věcech by se dalo říct, že ta 90. Společnost i prostě s nějakým tím dědictvím, že byla víc jako tradicionaličtější a tady mám poznámku, jestli bylo víc žen u plotny. V devadesátých letech, jak to teda je.
Johana Fundová Je to je zajímavá otázka. Nejdřív k tomu podtitulu. Já bych bývala chtěla úplně jinej podtitul. Musím říct, že tenhleten si prosadil nakladatel. Jo. A že ho vytvářela podle mě ten podtitul poměrně jiná věková skupina lidí, než jsem já, takže mě tam vlastně ani tolik nesedí k té knize a myslím si, že nevyjadřuje to, co je v té knize a nevyjadřuje pro mě právě ty devadesátky, možná je vyjadřuje spíš pro generace mejch rodičů, ale ne pro mě, a nicméně, jak jste mluvil o třeba těch ženách u ploten atd. no, tak to je zajímavý vlastně člověk, když sleduje nějaký moderní způsoby komunikace, já nevím nebo života jako sociální sítě, mobily, on-line atd. tak má pocit, že ta společnost je někde úplně jinde, že je svobodnější, ale na druhou stranu, kdyby se odmyslel všechno tohlecto ty moderní technologie, tak by rozhodně stálo za zamyšlení, jestli ty lidi sami o sobě jsou svobodnější, nebo jestli se nějak ta společnost vyvinula, protože někdy. Někdy mi přijde, že to tak vůbec není jsme se zas tolik nehli. Když se třeba furt dokola řeší. Třeba rozdíl platů žen a mužů furt dokola tam nějaká mezera, tak člověka, nebo je tam nějakej rozdíl takhle, tak člověka překvapí, že je rok 2021 a že to není úplně jinak, jak už, jak bysme si asi bejvali před 20 lety představovali, že to bude, takže možná, že to je no, je to jako dobrý zamyšlení.
Martin Pánek Přece jenom asi je tam velká setrvačnost a že jsou tu 90. politici. Někteří jsou pořád pořád.
Johana Fundová A to je mimochodem hrozně zajímavý, že já, když si vzpomenu na dětství a na politiku, tak, když pominu Havla, který teda už nežije, tak hodně z politiků, který mi tehdy utkvěli v paměti a který působili, tak, že jsem je intenzivně vnímala už jako dítě, tak jako furt jsou aktivní v politice. Ono jako třeba Zeman že jo, nebo Klaus, který teď stále není není aktivní, ale stále má v médiích poměrně hodně prostoru, a to mi přijde vlastně dost zajímavý. Že to tak je, že ta politika, jakoby se sice proměnila, ale ne tak úplně, jak bych čekala za 30 let.
Martin Pánek Také v Americe, mají teďka politiky, se kterými přes 80 let, že jo, ty nejseniornější, takže, takže třeba třeba tady s námi Zeman a další budou ještě dalších několik desítek let, je to možný a jestli jsem si správně všimnul. Tak. Vy vlastně se tý politice spíš vyhýbáte a což já se já řeknu, že podle mě je to logický, protože ta nebo ta facebooková stránka spíš je vzpomínková tak, proč jako to provokovat.
Johana Fundová Ne, to je super otázka, protože já dřív jsem tam dávala docela hodně politických fotek z 90, který jsou často takový vtipný, že jo, protože ty politici tam vypadají, jinak, se mají třeba to oblečení devadesátkový a celkově vždycky je vtipný podívat se na někoho, koho známe, jak vypadal před 20 lety, ale narazila jsem na problém a nikomu jsem nestranila a narazila jsem na problém, když jsem tam dala třeba Klause v tenisovém oblečení, jak hraje tenis a vypadá u toho zcela absurdně. Mimochodem geniální fotka, tak my tam hrozně lidí najednou psalo, proč sem dáváš Klause, vždyť to je vůl. Okay, za týden jsem tam dala Zemana, jak jede se svou dcerou ve vozíčku v domě hrůzy na pouti na Matějský. To se ani nevěděl. A zase tam byly jakoby komentáře typu, proč sem dává Zemana, jako si pro Zemana, jakože vždycky to bylo tak špatně jako vždycky ty lidi měli pocit, že buď někoho protěžuje nebo naopak jsem proti němu, když tam dám politicky absolutně nedokázali pochopit, že to je jenom jako vzpomínka, že to nemá znamenat, že, že já jsem proti nebo pro nějakou stranu to stejný je spousta fakt skvělých fotek s Havlem, jelikož sem jezdily zahraniční návštěvy. Zpěváci, herci, takže on má opravdu spoustu fotek takových ikonických devadesátkovejch, který jsou skvělý, ale jakmile jsem tam dala takovou fotku s Havlem, tak zase tam byly jakoby hádky v komentářích o tom, jestli jsou pure 90. Havloidní nebo nejsou, takže jako tam vznikaly takový absurdní debaty, kdy tam už nebylo by už se mi vůbec nechtělo tam dávat fotky vlastně související s politikou, když jsem vydávala knížku devadesátky, tak dokonce jsem si uvědomila, že já ani na tu titulní stranu, kde mix fotek nemůžu dát žádnou ze skvělých fotek s Havlem, protože by to určitou část lidí mohlo odradit. A tu knihu by si třeba nechtěli koupit kvůli tomu, že by měli pocit, že to je kniha o Havlovi nebo pro příjmy příznivce Havla jako takový absurdní situace vznikaj.
Martin Pánek Havel tam je teda, ale tam je teda, ale takovej skrytej.
Johana Fundová Je tam asi skryté jo, je tam je jo, tak tuhle fotku jsem si vlastně nemohla odpustit fotka, kdy on popíjí Madeleine Albrightovou pivo a Clinton a s Clintonem, tak tam připadala geniální, ale vlastně tam docela malá a v rohu a malé tam useknuté, takže jsme se asi domluvili na kompromisu.
Johana Fundová Havel tu má menší fotku než Jágra a McDonald, takže všechno je v pořádku.
Johana Fundová Ale je tam je tam kapitola o politice, kterou jsem se snažila pojmout co nejvíce neutrálně. Tzn. nijak nehodnotit tehdejší politický vývoj nebo strany, ale zaměřit se jenom na takový jakoby bulvárnější kauzy, kdy třeba já nevím Havlová pískala ve sněmovně a takové jako kauzičky, co si pamatujeme, anebo jsou k tomu nějaký vtipný teda fotky, kterými přišel, že by nemuseli vyvolávat nějaký negativní dojmy u jakéhokoliv spektra čtenářů, ale musela jsem si dát pozor u tý kapitoly.
Martin Pánek Ale jako platí to, že jako na co čeřit vody politikou, když, jako je to tak, přestože jako ta politika jako taky byla devadesátková, taky vlastně podléhala těm dobovým nějakým realitám, ale asi je bezpečnější se tomu vyhnout.
Johana Fundová Je to bezpečnější, protože pak mi třeba chodili i potom osobní zprávy jako na osobní profil, jestli třeba mám něco proti Zemanovi, a to, že to byla, že to bylo takhle. Tak jsem si říkala, že to nemám zapotřebí.
Martin Pánek To snad ne. Kdo by si mohl dovolit mít něco proti panu prezidentovi. Já nemám zásadní otázku Kačerov nebo gumídci.
Johana Fundová Ty jo, to je Sofiina volba, ale tak asi Kačerov, jo, ale je to teda skoro 50 na 50.
Martin Pánek Je to vyrovnaný souboj. Tady mám politickou otázku, ale tu kdyžtak necháme na potom. Mám tedy vlastně jinou: Jak je ta
knížka vnímaná na Slovensku?
Johana Fundová A aj já ona nebyla přeložena podle mě, ale myslím si, že mají Slováci možnost si ji objednat s Albatros média e-shopu, potažmo jinech shopů na Slovensko.
Martin Pánek A určitě prodávají běžně na Slovensko, ne? To je, ale já nevím, čekal bych to.
Johana Fundová A vlastně já od Slováků nemám moc zpětnou vazbu na tu knihu. On párkrát vyšel nějakej článek na Slovensku o Pure devadesátkách jako o Facebooku, a to většinou pak přišlo hned několik zpráv ze Slovenska, jakože super se jim to líbí, že, že vlastně ve spoustě věcí se poznávají ty lidi, ale potom jako spousta těch novějších fenoménu. Já nevím, seriálů, filmů, a tak už se potom ke konci devadesátek začíná lišit jako od Slovenska, že třeba tam se to nevysílalo nebo se tam vysílalo uplně jindy a jiným dabingem, takže tam už ty věci pro ně funguje trochu jinak.
Martin Pánek A jak jsem se rozhodl, tak dudlík Kulík a Bubík se jmenovali na Slovensku úplně jinak. Je to tak, ale nepamatuju si, jak se jmenovali… Hewey, Louie… něco takovýho, nevím už.
Martin Pánek No, přišel bych k tomu jakoby druhému tématu, což je vaše druhá kniha, která teda vyšla včera včera, protože epizoda je vysílána 14. května kniha vyšla včera teda 13. května, ano, takže utíkejte všichni do obchodů i obchody jsou zavřený co ještě, tak nevím, tak, když tak na e-shopy utíkejte, jestli se, jestli jsou ještě za měsíc zavřený knihkupectví, tak utíkejte.
Johana Fundová Rozhodně je kniha na e-shopech, takže tak, takže utíkejte k počítačům a objednávejte.
Martin Pánek A kniha se teda jmenuje. Tady to mám napsaný. Hezký, ale narovnej se! A jestli chápu, tady z propagačních materiálů, tak je to napsaný jiným stylem. Je to román.
Johana Fundová Je to jo, je to jiným stylem než devadesátky. Devadesátky byly takový, řekněme, populárně naučný, že tam byly kapitoly jako právě televize, móda, gastronomie, dětství, dospělej život, a tak. A hezký, ale narovnej se! je prostě klasickej, řekněme román, prostě beletrie, normální příběh, ale taky má s devadesátkama trochu něco společnýho.
Martin Pánek Je to teda jste to chápu správně, že teda jsme zestárli a přešli jsme do nových dekády, kde teda už to není takový dětský nový, ale máme nějaký jako první nesnáze typu jako lásky. Volby, šli jsme volit aspoň my dva poprvé, vysoká škola atd.
Johana Fundová No ono je to tam a ono ty ta kniha začíná v miléniu v roce 2000, takže těm hlavním postavám tam je, dejme tomu, 12 let. A druhá půlka se odehrává v současnosti jako, ale oni mezitím vzpomínají na tu dobu mezitím, takže to vlastně ta kniha popisuje 3 hlavní hrdiny od jejich dětství až po současnost, což teď v týhle doby jsou třicátníci.
Martin Pánek A je to, jako spíš román pro holky, když se to řekne. Já nechci, aby to vyznělo.
Johana Fundová Jo já chápu otázku. Ne já si myslím, že to je tam jsou tři hrdinové — dvě holky a jeden kluk. A teď všichni tři jsou psaný ich- formou, což znamená, že tam poměrně jsou jako jejich niterní pocity a záliby a co čtou, na co se koukaj, takže třeba ten kluk logicky, jako spíš má rád klučičí věci, čte komiksy. Hraje jiný typy her, takže si myslím, že to je pro jakoby mužský ženský publikum nebo čtenáře ta kniha.
Martin Pánek A odehrává se to teda na pozadí nějakých dobových reálií.
Johana Fundová No jako takhle ne odehrává se to v Čechách v Praze, je tam teda reflektována ta doba, kdy se to odehrává, ale v té druhé části, která je současnost, jsem se rozhodla vynechat koronavirus, protože mi přišlo škoda zavírat ty postavy doma, myslím si, že stačí, že ven nemůžeme chodit my, a tak jsem se rozhodla, že ty postavy jako budou žít v současnosti normální život, jako by žádná epidemie nebyla, ale jinak, jinak to jakoby funguje právě s těma dobovýma reáliema, takže třeba v roce 2000 ty hlavní hrdinové touží po nových mobilech, který se tehdy prodávaly a na který si třeba hodně čtenářů vzpomene, že je mělo taky.
Martin Pánek Jo, no a jsou tam teda, aniž bysme nějak spojovali děj, jsou tam teda takový ty velký události, jako třeba prostě 11. září.
Johana Fundová Jo, to tam není, není je to takovej běžnej život bez. Já mně přišlo, že by tohleto, jako by tam narušovalo ten děj místo jakoby běžnej život.
Martin Pánek Jo, takže můžete prozradit, jakou událost teda co máte na paměti.
Johana Fundová Jasně, tak oni, jako, že jsou tam zmiňovaný třeba právě konkrétní seriály, na který oni se těší, až přijdou domů.
Martin Pánek To tady mám taky otázku, jako byl, jako bylo Kačerov, nebo Gumídci, tak to mám podobnou Gilmorky, nebo Dawsonův svět.
Johana Fundová Jo, no to je taky jako těžká otázka, ale Gilmorky, protože zrovna nedávno jsem oba seriály se musela jsem se na ni kouknout nebo x letech a Gilmorky pro mě fungují i dneska jasno Dawsonův svět ne. Nicméně přesně přesně a na tenhle typ seriálu se tam hlavní postavy těžší, takže prostě si myslím, že čtenář si u toho vzpomene, pokud to bude někdo stejně staré jako my nebo podobně staré, tak si vzpomene právě na takový ty běžný věci, na který si třeba těšil po škole, nebo co ve škole řešil s kamarádama nějaký témata.
Martin Pánek Třeba jako pro mě z těch z toho z těch dne jako tý další dekády strašně zásadní moment, který si pamatuju jako volby Topolánka proti Paroubkovi z roku 2006 jestli se nepletu, kde já už jsem teda vlastně volil, vy ne, jestli správně počítám.
Johana Fundová Ne takovouhle věc bych tam ani nedávala, no.
Martin Pánek Ale je to prostě takový podle mě dobovej moment tý další dekády, nebo možná jsem se moc začal zajímat o politiku, takže to jsou možná kreslenej a možná ty sportovní věci. Přece jenom byly lepší.
Johana Fundová A on to má každej, jinak že jo, jakože a každej to má a ze svého náhledu ten, kdo logicky sportuje, tak si logicky pamatuje spíš sportovní události te, kdo je jakoby hudební fanoušek, tak se logicky zavzpomíná spíš na hudební události a koncerty, takže každej to má z toho svýho úhlu, takže logicky vy to máte třeba jako politicky zaměřený ty vzpomínky.
Martin Pánek No, já tady mám jako právě poznámku, že ty devadesátý letech jsme think tank, takže, takže se nějak zajímáme o tu politiku a ekonomiku, že ty devadesátý léta podle těch samozřejmě nějakých dat byly jako jednak samozřejmě léta nově získaný svobody, nově získaný demokracie, ale prostě byly taky roky jako naprosto bezprecedentního růstu ekonomický úrovně, jako naprostý většiny obyvatel. A možná i proto na to lidi tolik vzpomínají, protože po těch 40 letech, když ani nepočítám válku nebo kdybych započítal válku tak ještě víc, kdy, kdy se lidi jako, kdy tam nebyl ten hospodářskej jako vzestup, tak nejenom devadesátý léta v tomhle byli úplně jiný.
Johana Fundová Ale zajímavý je, že i když mluvíte o tom jakoby vzestupu lidem třeba se zvyšovaly hrozně rychle mzdy, když se člověk nebo platy, když se člověk podívá na žebříček zvyšování, tak to najednou prostě potom šlo strmě nahoru, ale jakoby ruku v ruce s tím se začínaly přicházet značky firmy ze západu, který tu cenovou politikou nastavovali jakoby úplně jinak a najednou i s těma zvyšujícím se plat tam bylo pro obyvatelé Čech nároční dovolit něco, co dneska považujeme třeba za samozřejmost a není to vůbec drahý. Konkrétní příklad vezmu třeba McDonald, kterej tady otevřel první pobočku v roce 92 a nastavil nějak ceny těch hamburgerů nebo toho sortimentu, který tam je a jsem se dívala na tabulku porovnání s průměrným platem, tak to bylo jakoby dneska třeba jejich základní produkt cheeseburger stál, já nevím třeba 160 Kč úplně jakoby neskutečný ceny, takže.
Martin Pánek V přepočtu podle inflace, protože jsem na to taky koukal, myslím, že stál 19 Kčs.
Johana Fundová Právě to je prostě strašně moc. Tehdy byl průměrný pak plat, pokud se nepletu, asi 5000. Na začátku asi ještě mít ještě míň, no, ale jakože, jako, že to není, že si vždycky člověk musí na to dívat jako s tím kontextem, že sice platy se rychle zvyšovaly, ale taky se zvyšovaly ceny a někdy zcela absurdně, někdy to bylo prostě přesně u těchhle těch novejch značek.
Martin Pánek Je to tak jako lidi, mají možná větší ten nebo ten si pamatovat spíš ty negativní věci, takže, takže devadesátý léta podle mě jako nefér, ať už to beru jako ze svého pohledu dítěte, který musel prostě líbilo jeho dětství nebo ze svého pohledu ekonoma, co čte ty data, tak podle mě mají jako ty devadesátý léta jako takovou nefér nefér negativní konotaci, protože s tím dobrým s tou demokracií přichází prostě ta korupce, třeba s růstem hospodářský úrovně přichází inflace, na kterou taky lidi nebyli zvyklí, a tak dál. A takže možná u spousty lidí ty negativní věci převáží. Já bych se zeptal, nicméně píše se lépe román nebo ta faktografická knížka.
Johana Fundová Když píšete faktografickou knížku, tak máte pocit, že by se vám asi líp psal román, když píšete román, tak vzpomínáte na toho, jak bylo super psát faktografickou knížku, tak to tak bejvá, ale ne, když, když to vezmu, tak román je mnohem těžší. A je to úplně jinej styl psaní jako faktografická knížka je dejme tomu, něco jako třeba diplomka nebo bakalářka, akorát ne tak náročná odborně, ale prostě to nějakým způsobem napíšete. Přečtete si to po sobě. Upravíte to někdo to přečte znovu dávám k tomu poznámky a je to hotový, ale u toho románu neustále musíte myslet na to, jestli to dává smysl z vypravěčskýho hlediska a obsahové furt k tomu vracíte, připisujete to jako ne 2× 3×, ale třeba 10×, takže to je mnohem náročnější a vlastně jsem byla překvapená. A u toho psaní, jak moc času to zabere.
Martin Pánek Jo, no, tak, jak moc času to zabralo teda.
Johana Fundová Já absolutně nejsem schopna to nějakým způsobem jako zprůměrovat třeba na dny hodiny, protože to bylo a hrozně nepravidelný psaní, ale vlastně, co mi přijde zajímavý zmínit, že já mám ten styl, že to napíšu nějakým způsobem, jak mi to přichází pod ruce na jazyk nebo mi to řekla, ale pak to celý musím jako znovu upravit a dát tomu a nějakou formu normálního jazyka. A ty úpravy zaberou vlastně možná 2× tolik času, než to samotný původní psaní, takže když jsem si myslela, že mám celkem dopsáno i po nějaký první fázi úprav, tak najednou stejně ty další úpravy ještě zabrali znovu celou tu celý ten objem jako zabralo časovej objem jako zabralo to samotné psaní a mě by zajímalo, protože to jako nevím, jestli to tak mají i ostatní autoři, třeba to tak nemají, ale vím, že jsem poslouchal nějaký rozhovory s autorama, co říkali třeba Petra Soukupová, že to napíše, pak si to jenom po upraví a hotovo. Takhle bych já vůbec psát nemohla, no.
Martin Pánek Tak Hemingway tvrdil, že jednu stránku, že 100×, tak jo, to snad zas máte míň tý práce a tak. Řekneme něco o tý knize taky. Kolik má tak stran, není to jako hra o trůny?
Johana Fundová Ne Ježíši Kriste, má, tuším, bude mít tak 250 stran takovej průměr možná spíš kratší průměr průměr, ale, řekl bych tak
průměr.
Martin Pánek A jsou tam teda i dobový fotky jako v těch 90.
Johana Fundová Nenene, je to prostě jenom text. Je to jenom text a má poměrně zajímavé členění, protože kromě toho, že tam ta minulost potom současnost, tak ještě se tam právě pravidelně střídají ty 3 postavy vždycky úhlem pohledu jedné z nich. Jedno z těch postav, takže tohle to tam je v každým časovém období, takže to má vlastně, takže to rozdělen do takových logických celků. Doufám, že to bude přehledný, myslím si, že ano, pro čtenáře, protože tam to já jakoby označen, jaká postava zrovna přemejšlí nebo co říká, ale je to vlastně poměrně zajímavý takhle členění.
Martin Pánek Mně to nedá spát s tou s tím dlouho to, jak dlouho trvá vytvořit, když jste se ty devadesátky to vás napadlo, když jste dělala, ten facebookový profil? Tak pak jste si řekla, jestli by se dala udělat kniha?
Johana Fundová Jsem tam dávala nějaký fotky, příspěvky na Pure devadesátky a vlastně čím dál častěji jsem tam popisovala kontext nějaký fotky, takže třeba, když tam byla fotka, dejme tomu, třeba s Klausem v tenisovém oblečku, jak jsem říkala, tak jsem se tam snažila popsat jako, kde to je vyfocené, co se dělo a něco o Klausovi a tenisu atd. Aby to bylo zajímavý pro ty fanoušky a zjistila jsem vlastně čím dál víc věnuju času tomu kontextu a říkala jsem si aha, tak jako těch zajímavostí je tolik, že možná by bylo fajn toho napsat knihu. A tam je pravda, že vlastně já jsem si pak zpětně projela úplně všechny fotky, na Pure devadesátka a začala jsem si do souboru dokumentů vypisovat ty témata, takže já jsem díky těm Pure devadesátkam, který jsem v tu dobu tvořila asi třeba dva roky. Měla už vytvořenou poměrně solidní rešerši, která by, jinak zabrala třeba 2 měsíce, tak tady během jednoho večera, co jsem si k tomu sedla jsem byla schopná si to celý vypsat i právě s nějakýma těma kontextama a rozdělit si to do kapitol a tím pádem si rovnou už navrhnou kapitoly, jaký by mohly být v té knize, takže tam jsem si opravdu hodně času ušetřila tím svým vlastním Pure devadesátkovým projektem. Já jsem začala psát. A jak jsem to psala, tak samozřejmě jsem zjistila, že můj dětskej úhel pohledu tehdy dětskej. Jakoby nestačí k týhle knize, protože logicky nemůžu určitý témata popisovat tím, jak si pamatuju já, protože by to bylo strašně moc neobjektivní, takže mě napadlo, že by bylo super oslovit lidi starší generace, který v devadesátkách byly ty, co to všechno tvořili a o, kterých tam píšu, jestli oni sami by nechtěli napsat nějakou krátkou vzpomínku. Takhle jsem oslovila asi, no krátkou i další. Takhle jsem oslovila asi 60 lidí. A různě jsem na ně získávala kontakty a asi 35 z toho mi tam opravdu napsalo svou vzpomínku. Někdo třeba jednu stránku někdo třeba Šmucler, to snad poslal i 5 stránek.
Martin Pánek Šmucler, který pak zase vešel ve známost, po vydání knihy.
Johana Fundová Ale to ještě tehdy nebylo, přesně až po vydání knihy, ale vlastně díky tomu si myslím, že se z toho stala taková výpověď mezi generační výpověď, protože tam jsou zastoupeny různý věkový kategorie i různý jakoby oborový kategorie, takže tam jsou třeba moderátoři televize: Pavlína Wolfová. Právě Slávek Boura Roman Šmucler, ale jsou tam třeba byl tam právě a Jan Vodňanský, který nedávno zemřel, tak té tomu myslím bylo 80, takže takhle jako, takže i takové jakoby starší tam jsou, takže myslím, že se povedlo tam jakoby udělat průřez všema možnejma tématama. Akorát vlastně nikoho z politiků jsem neoslovila, protože tam mi přišlo, že bych potom musela dát prostor, aby to bylo vyvážené a objektivní, aby to nebyl jakoby střet zájmů, že bych prostě musela dát prostor všem, a to by se mi asi nepodařilo, protože by jako na mě asi nemělo čas tolik politiků, aby vypsali nějakou vzpomínku.
Martin Pánek No, a to ještě nevěděli, že budete slavná spisovatelka dneska. Určitě vám píšou samy od sebe. Jinak, které ta knížka je podle mě skvělá a doporučuju všem posluchačům koupit. Já jsem koupil i našim, taky to chválili, takže to je pochvala i od té starší generace, no a proč teda to milénium děláte jinou formou, proč?
Johana Fundová Je ano, takhle já mám pořád stále v plánu udělat, jako jsou devadesátky, tak udělat milénium. Identicky, tzn., že tam budou různý témata právě třeba televize, gastronomie, technologie. Opět by tam byly vzpomínky od různejch lidí a opět by tam byly fotky a různý a dobový materiály. Na tom už pracuju, ale to je něco, co jako zabere delší dobu další část z nuly jakoby poměrně náročným rešerším a hledání fotek atd. takže to mám jako také svůj projekt který nejsem schopná říct, kdy bude hotové a kdy to bude, ale chtěla bych to vydat, chtěla bych vlastně, aby to mělo téměř totožnou formu jako devadesátky, ale tak mezitím jsem si řekla, že si zkusím napsat román.
Martin Pánek Je to splněnej sen teda, když vám vychází román, teda včera vyšel.
Johana Fundová Splněnej sen, těžko říct, tak splněnej sen to bude, když se to bude prodávat. A zatím teda jenom na e-shopech, ale samozřejmě je to dobrý pocit. Držet v ruce svoji knihu. Je prostě něco jiného, než když napíšete někam článek. Držíte něco fyzickýho v ruce. Něco o čem víte, že třeba, když jednou budete mít za 1000 let vnoučata, teď mi to připadá jako za 1000 let, tak jim to můžu potom dát do ruky říkat jim podívej se Jeníčku, já jsem tady jednou vydala knihu, že prostě jim to bude úplně jedno, jo, a, ale je to prostě jinej pocit než tvořit jenom něco na internetu nebo na Facebooku.
Martin Pánek Já teda doufám, že vaše nová já se taky budete tak skvěle prodávat. Děkuju vám ještě úplně poslední otázku, jestli nelitujete, že jste se na to ptal, myslím, že ne, jestli nelitujete, že jste prožila devadesátý léta, jako dítě, že teda ty, ať už jsou to teda roky nespoutané svobody slova napsal nakladatel nebo jiný podtitul, že jste nemohla prožít prostě aspoň třeba těch 10 let 15 starší.
Johana Fundová No, jako, že bych litovala vysloveně to ne, ale bylo by samozřejmě super si to třeba na takovej tejden zkusit prožít. V těle někoho, komu je tehdy třeba 18. A může to zažívat, jinak z pozice, která toho věku jako chodí někam pít někam na nineties tý diskotéky atd., ale i z pozice toho, že třeba může zkusit začít podnikat a začít tu vytvářet nějaký projekty,
kdy k tomu tehdy ta doba opravdu byla jako k tomu vyzývala, aby si každý zkusil dělat třeba něco úplně jinýho, než co bylo do tý doby jeho zaměření, co vystudoval. Tím se živil, takže tohle mě samozřejmě mrzí z toho hlediska, že bych si aspoň na chvíli chtěla zkusit.
Martin Pánek Jasně, děkuju, úplně poslední věc, kde vás lidi najdou, kdyby vás někdo náhodou neznal.
Johana Fundová A tak jo, pure devadesátky na Facebooku i na Instagramu, takže tam sledujte a tam jsou vlastně všechny novinky.
Martin Pánek A knihu, teda koupí kde?
Johana Fundová Knihu koupí, myslím si na všech e-shopech knižních a v knihkupectvích tam samozřejmě záleží na restrikcích, a když tak JohanaFundova.cz, tak tam budou další odkazy.
Martin Pánek My dáme všechny odkazy do popisku ještě jednou k nim se jmenujou: Devadesátky! a Hezký, ale narovnej se!.
Johana Fundová Je to tak.
Martin Pánek Já moc děkuju za účast a za povídání.
Johana Fundová Taky děkuju.
