K dnešnímu Mezinárodnímu dni lidských práv jsou vyhlášeny výsledky aktuálního globálního žebříčku lidské svobody (Human Freedom Index), který za podpory Nadace Friedricha Naumanna již deset let sestavuje Cato Institute z USA, Fraser Institute z Kanady a Liberales Institut z Německa.
Tiskovou zprávu vydanou v Cato institutu přeložil Pavel Peterka.
Svoboda ve světě pokračuje ve svém ústupu. Výsledky indexu ukazují, že za poslední dekádu svoboda na škále 1 – 10 klesá z 7,07 na 6,89 bodu. Index je měřen pro 162 zemí světa a sleduje 79 různých indikátorů osobní, ekonomické a občanské svobody.
Nový Zéland je na samém vrcholu tabulky v letošním roce. Následován je Švýcarskem. Obě zmíněné země překonaly Hongkong, který v posledních letech v indexu ztrácí. Jak se daří České republice v mezinárodní konkurenci lze sledovat zde. Nacházíme se na 21. místě a TOP20 nám tak v indexu o kousek utíká. Z našich sousedů nás poráží 13. Německo a 16. Rakousko. Za zády jsme naopak nechali 39. Polsko a 36. Slovensko.
Nejsvobodnější země ve Východní Evropě je 14. Estonsko, 20. Litva, 21. Česká republika, 23. Lotyšsko a 24. Rumunsko. Nejhůře v regionu naopak dopadlo 128. Bělorusko, 119. Rusko a 118. Ukrajina
Index sleduje, které svobody jsou obyvatelům jednotlivých zemí dopřávány a do jaké míry lze tyto svobody užívat. Namátkou lze vybrat svobodu projevu, náboženskou svobodu, svobodu shromažďování, pohybu, práva žen, či právní diskriminace vztahů, kde jsou partneři stejného pohlaví.
Z celkového počtu 162 zemí si za poslední dekádu 56 zemí polepšilo a 81 si naopak pohoršilo. Zhruba 15 % světové populace žije v zemích horní čtvrtiny měřeného indexu. Naopak 42 % světové populace žije ve čtvrtině spodní.
Země, které skórují vysoko u osobních svobod mívají i vysoké skóre u svobod ekonomických. Nejsvobodnější státy světa pak vykazují v průměru skoro čtyřikrát vyšší hrubý domácí produkt na hlavu.
Autor studie Ian Vasquez říká, že „údaje ukazují význam svobody ve všech jejích rozměrech a také to, že osobní a ekonomické svobody spolu jdou ruku v ruce.“
Spoluautorka Tanja Porčnik uvádí: „s růstem nacionalizmu, populismu a hybridních forem autoritářských režimů je svoboda v mnohých částech světa utlačovaná. Nepřekvapí, že mezi zeměmi s nejvyšší mírou úpadku svobody figuruje Turecko a Polsko. V obou zemích došlo k oslabení vlády práva, náboženských svobod, či svobod projevu.“
