Následující řádky jsou věnovány jedné sice útlé, ale zato inspirativní knížce, jejíž název by česky zněl Studentův průvodce po ekonomii. Autorem je Paul Heyne známý zejména knihou The Economic Way of Thinking, která je dnes vydávána už v 10. vydání. Český překlad (Ekonomický styl myšlení, VŠE v Praze, 1991) byl po roce 1989 první moderní učebnicí ekonomie v češtině, představující alternativu ke standardní ekonomické učebnici Paula Samuelsona a Williama Nordhause (Ekonomie, Svoboda, Praha, 1991)
Kniha A Student‘s Guide to Economics (elektronicky dostupná na http://www.collegeguide.org), vydaná posmrtně, dosud česky nevyšla, byť by šlo jistě o záslužný počin. Na 61 stranách (včetně doslovu profesora ekonomie Thomase DiLorenza) je přehledně popsán vývoj ekonomického myšlení ne jako historický proces, ale jako kontinuální vývoj lidského myšlení, snažící se odkrýt záhady lidského jednání, a to nejen v ekonomické rovině, ale i s přesahy do dalších lidských činností (např. činnost vlády založené na demokratických principech). Jednotlivé kapitoly jsou proloženy krátkými biografiemi vybraných představitelů ekonomické vědy (od A. Smithe přes K. Mengera až k M. Friedmanovi).
Hned v úvodu nás autor provokuje otázkami typu co je ekonomie a co od ní můžeme očekávat a sám dodává, že ekonomie neříká, jak pěstovat pšenici, ale zabývá se pouze vybranými aspekty její produkce, distribuce a spotřeby. První kapitola je věnovaná počátkům moderní ekonomie, která začíná vydáním Smithova Bohatství národů a hledáním příčin ekonomického růstu. V druhé kapitole se zabývá reformulací ekonomické teorie a jejího odklonu od politické ekonomie k ekonomii. K tomu došlo spojením tří pohledů: 1) vzájemné podmíněnosti (tedy všechno souvisí se vším), 2) subjektivního hodnocení (ceny neexistují jako objektivně daný faktor, ale jako náklady příležitosti každého jednotlivce), a 3) marginalismu (hodnota věcí závisí na konkrétní situaci a na užitku další přidané jednotky). Dále se zabývá příčinami růstu oboru makroekonomie v souvislosti s hospodářskou krizí 30. let a následného „znovuobjevení“ mikroekonomie zejména v souvislosti s krizí 70. let minulého století.
Reformulace ekonomické teorie na konci 19. století se projevila v důrazu na efektivitu a ekonomický proces, zatímco klasická ekonomie se zaměřovala na problém růstu a směny. Otázka problematiky vzácnosti zdrojů se stala základem ekonomického zkoumání. Maximální efektivity je dosaženo, když jsou všechny zdroje alokovány mezi alternativními způsoby využití tak, že žádnou realokací zdrojů nemůže dojít ke zvýšení čisté hodnoty užitých zdrojů. Přesvědčení o nutnosti řízené alokace zdrojů vedlo k ospravedlnění státních zásahů v ekonomice. Konzistentní kritiku takového vývoje ekonomie podali James Buchanan, který varoval před kritériem efektivity, jež nás může dovést až k despocii a F. A. Hayek, který na problematice využití rozptýlených informací ve společnosti ukazoval praktickou nemožnost rozhodovat z jednoho centra.
Celá jedna kapitola je věnována problematice vztahu mezi trhem, na kterém existuje možnost výběru, resp. možnost ho opustit a politikou, kde hlasováním, resp. argumentací lze řešit obecné problémy určité společnosti, neboť opuštění takové společnosti je nákladné a lidsky často těžko uskutečnitelné řešení.
Za povšimnutí stojí myšlenka, že vztahy na trhu nejsou méně morální nebo sobecké než netržní vztahy, ale jsou více neosobní. Navazující kapitola reaguje na kritiku tržní ekonomiky, která údajně opomíjí problematiku sociální spravedlnosti. Autorova odpověď zní: „Zeptejte se sami sebe, zda odmítnutí tržního systému ve 20. století přineslo více sociální spravedlnosti.“
Autor se dotýká i problému růstu bohatství v bývalých koloniích po 2. světové válce a vysvětluje, proč přenesením tržních modelů z vyspělých zemí k tomuto růstu nedošlo. Překážkou jsou zejména nedostatečné znalosti lidí a chatrné instituce (zejména mizivá garance vlastnických práv). Dalším tématem je vztah teorie a empirických studií v moderní ekonomii a z toho plynoucí nutnost zvládnout matematické nástroje, pokud se chceme ekonomii věnovat důsledně. Matematický aparát je totiž nezbytný pro pochopení odborné diskuse ekonomické komunity a článků v renomovaných ekonomických časopisech.
Pro diskusi o přínosu ekonomie odkazuji čtenáře na klasické dílo James Buchanan: What Should Economists Do? a novější Daniel B. Klein (ed.): What Do Economists Contribute? Další knihou, která nenásilnou a nematematizující formou představuje ekonomii, je kniha H. Hazlitta: Economics in One Lesson (česky Ekonomie v jedné lekci, Praha 1999).
Kromě „neekonomů“ by si knížku měli přečíst zejména začínající studenti ekonomie a ekonomové, pro které ekonomie přestavuje pouze řešení modelových situací a interpretaci statistických údajů.
A Student’s Guide to Economics. Autor: Paul Heyne (1931-2000). Vydal: ISI Books, 2000, ISBN 1882926447.