Frédéric Bastiat, který patří k téměř neznámým autorům a v učebnicích ekonomie se o něm navzdory jeho rozsáhlému dílu většinou nedočteme, vycházel při sepisování svých textů z metodologického základu, který by mu mohli mnozí současní ekonomové, ale také novináři i politici (všechna tato povolání Bastiat vykonával) závidět - byl jím zdravý rozum. Ano, takové myšlenky se rozvíjely ve Francii v polovině minulého století. A jelikož myšlenky vycházející ze zdravého rozumu nemohou na rozdíl od komplikovaně vyhlížejících moderních sofismat zastarat, mají i českému čtenáři po téměř 150 letech mnohé co říci. Ve sbírce esejů, která je uvedena obsáhlou studií doc. Jana Pavlíka, nalezneme mimo hlavního eseje Co je vidět a co není vidět, který dal název celé sbírce, také slavné eseje Petice výrobců svící, Dva systémy etiky, Obchodní bilance (přetištěný v Laissez Faire říjen 1998) a výňatek z Bastiatovy hry Tři konšelé.
