Ztracený ráj je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl napsaných v angličtině. Jedná se o rozsáhlou, dvanáct knih čítající, epickou báseň Johna Miltona psanou v blankversu — nerýmovaném verši o pěti jambických stopách. Příběh začíná v pekle, kde se Satan — hlavní protagonista eposu — a jeho následovníci vzpamatovávají z porážky ve válce vedené proti Bohu. Satan jim říká o stvoření nového světa a nového druhu bytostí dle dávného proroctví. Lidem — Evě a Adamovi — je v ráji zakázáno jediné — jísti ze Stromu poznání. Satan se vydává na pouť rájem, kde převtělen za hada svede Evu k prvnímu hříchu — ochutnání jablka ze Stromu vědění zakázaného. Bůh posílá svého Syna soudit viníky — Eva s Adamem jsou vyhnáni z ráje.

První český překlad z roku 1811, druhé vydání (1843).

Kniha Hardyho Buillona nabízí čtenářům mnohavrstevný pohled na společenskou odpovědnost firem (CSR - Corporate Social Responsibility) na bázi ekonomie, filosofie, etiky a politiky. Na rozdíl od manažerských a podnikatelských publikací nenabízí pouze „marketingový“ pohled na společenskou odpovědnost firem s cílem zalíbit se potenciálním a stálým zákazníkům pomocí jiných aktivit než je hlavní činnost firmy, resp. příčiny, proč firma vznikla a nadále existuje.

Kniha vybízí čtenáře ke kritickému přemyšlení o etických problémech podnikání v širokém kontextu společenských souvislostí. Autor se věnuje zprvu vyjasnění pojmu, co vůbec etické je a co etické není. Existuje a často se aplikuje jen jeden, firemní úhel pohledu, zda chování je etické z hlediska firmy. Ale jaký názor na etiku mají spotřebitelé? Nejsou to právě oni, kteří by ji měli hodnotit?

Autor reaguje na stále častěji projevující se tendence k regulování CSR vládou a ke snaze zavést určité minimální standardy společenské odpovědnosti firem. Pozornost obrací ke spotřebitelům, kteří odměňují dlouhodobé etické chování firem vyšší poptávkou po jejich zboží a službách, a neodpovědné firmy „trestají“ spotřebitelským nezájmem. Toto objektivní tržní hodnocení lze stěží nahradit sebepropracovanějším detailním systémem kriterií, podle nichž „osvícený“ státní úředník bude posuzovat CSR, popř. stanovovat, co musí firma učinit, aby vyhovovala minimálním standardům CSR.

Všichni jsme si již zvykli na to, že se většina ekonomů staví kriticky nebo alespoň velmi rezervovaně k aktivitám našich volených zástupců – politiků – a jimi jmenovaných úředníků. Není však příliš obvyklé, aby do vlastních řad stříleli i samotní politici, zejména ti výše postavení. V tomto směru je Antonio Martino výjimkou. Ani po svém vstupu do vysoké politiky v polovině devadesátých let minulého století nic neubral na ostrém tónu, kterým komentuje italskou hospodářskou a ekonomickou realitu. Možná právě naopak.

Profesor Higgs patří mezi největší světové znalce problematiky nárůstu moci státu. Jeho schopnost kombinovat poznatky ekonomie a znalost dějin je famózní. Proto jsou i jeho argumenty tak přesvědčivé.

Kniha vysvětlí, proč na celém světě dochází k neustálému nárůstu moci státu, a objasní, jak klíčové okamžiky dějin (války a krize) vytvářejí prostor pro "válečné" řízení i v době míru.

Garet Garrett se ve své beletrii zabývá společenským dopadem ekonomických změn. V knize The Driver se zabývá železnicí, zatímco Satan's Bushel zkoumá zemědělství. Příběh železa a oceli, jeho druhý díl trilogie, je nejdelší z této trojice a je jeho skutečným epochálním románem a nezapomenutelným mistrovským dílem. S velkým příběhem a obrovským literárním zaujetím líčí proměnu Ameriky z věku železa do věku oceli.

Zahrnuje období mezi lety 1820 a 1870 a jeho dramatický technologický pochod. Děj se týká probíhající války mezi dvěma průmyslníky, z nichž jeden je hrdinou, který je poražen v první generaci, a druhý je zlovolný, ale zpočátku vyhrává první kolo v konkurenčním boji. Boj pokračuje i ve druhé generaci, což vede k titánskému souboji o to, zda zvítězí ocel, nebo železo a proč.