Výklad klíčových principů ekonomie - od teorie užitku a výroby k analýze monopolu, inflace a hospodářského cyklu. Hlavní pozornost je však věnována analýze komplikovaného vztahu člověka a konceptu soukromého vlastnictví. Dochází k závěru, že veškeré ekonomické úvahy lze rozvinout pouze na stabilních základech, které jsou tvořeny pevnou konstrukcí soukromého vlastnictví. Jde o překlad zkrácené verze z roku 1962. K dispozici nemáme finální tiskové PDF, stáhnout si můžete poslední pracovní verzi, kterou jsme dohledali (na přechodu mezi 7. a 8. kapitolou nesedí čísla stran).

Analýza, která dospěla k závěru, že nájem půdy roste s rostoucím počtem obyvatel. Rovněž jasně stanovila teorii komparativní výhody, která tvrdila, že všechny národy by mohly mít prospěch z volného obchodu, i když byl národ méně efektivní při výrobě všech druhů zboží než jeho obchodní partneři.

Frédéric Bastiat, který patří k téměř neznámým autorům a v učebnicích ekonomie se o něm navzdory jeho rozsáhlému dílu většinou nedočteme, vycházel při sepisování svých textů z metodologického základu, který by mu mohli mnozí současní ekonomové, ale také novináři i politici (všechna tato povolání Bastiat vykonával) závidět - byl jím zdravý rozum. Ano, takové myšlenky se rozvíjely ve Francii v polovině minulého století. A jelikož myšlenky vycházející ze zdravého rozumu nemohou na rozdíl od komplikovaně vyhlížejících moderních sofismat zastarat, mají i českému čtenáři po téměř 150 letech mnohé co říci. Ve sbírce esejů, která je uvedena obsáhlou studií doc. Jana Pavlíka, nalezneme mimo hlavního eseje Co je vidět a co není vidět, který dal název celé sbírce, také slavné eseje Petice výrobců svící, Dva systémy etiky, Obchodní bilance (přetištěný v Laissez Faire říjen 1998) a výňatek z Bastiatovy hry Tři konšelé.

Dílo je považováno za vrcholný stupeň britské morální filosofie. Smith v něm rozvinul teorii spontánní geneze mravního řádu jakož i filosofická východiska vědecké metody, kterou uplatnil v samotném Bohatství národů. Přes odstup dvou století je Smithovo učení stálým zdrojem inspirace a zaslouží, aby bylo trvalou součástí vzdělání. Jestliže k známému tvrzení, že stěží lze být dobrým ekonomem bez studia Bohatství národů, přidáme jako druhou premisu poznatek, že stěží může někdo plně pochopit teorii spontánního řádu rozvinutou v Bohatství národů, pokud nezná Teorii mravních citů, pak z nich po způsobu prostého sylogismu plyne závěr, že stěží může být někdo dobrým ekonomem, pokud nezná Teorii mravních citů.

Kniha není přímo určena ani tak historikům či ekonomickým odborníkům, ale spíše širší veřejnosti. Proto nejde do historického detailu, ani do hloubky teorie. Na přehledu vzniku, vývoje a zániku nejvýznamnějších ekonomických škol, od těch dávno minulých ař po dnešní, které vytvářejí podobu soudobého ekonomického myšlení, chce čtenáři přiblížit hlavní etapy a mezníky ve vývoji ekonomického světového názoru.

Kdybychom zapomenuli na kapitalismus, bylo by nezbytně nutné ho znovu objevit. To je poselství Henryho Hazlitta v románu Návrat starých časů. Kniha vyšla v roce 1951, nezávisle dva roky po slavném Orwellově románu 1984. S tím sdílí dystopickou představu komunistického světa, ale narozdíl od svého slavnějšího kolegy hledá skrze své hrdiny cestu zpět. Společně s nimi tak můžete znovu objevit svobodu. Tato kniha, na rozdíl od ostatních našich knih, je skutečným románem. Prožijte příběh Petra Uldanova, jenž se narodil ve světě, kde celou planetu ovládla komunistická diktatura řízená politbyrem v Moskvě. Petr se však nechce smířit s tím, jak nelidsky tento systém funguje, připadá mu absurdní. Začne přemýšlet o tom, jaký ekonomický systém by mohl být efektivnější a pokusí se systém přes odpor komunistických aparátčíků reformovat. Těžko najít ve světové literatuře jinou knihu, která čtivým způsobem zasazeným do románového příběhu vysvětluje základy ekonomie, komparaci ekonomických systémů i obtíže hospodářské politiky. Henry Hazlitt, autor Ekonomie v jedné lekci, je autor, který to dokázal.        

Murray Rothbard (1926–1995), přezdívaný Pan libertarián, byl americký ekonom, politický filosof, historik a duchovní otec moderního libertarianismu. Ve svém díle Manifest svobody navázal na myšlenky představitelů klasického liberalismu a ekonomů rakouské školy, především svého učitele Ludwiga von Misese. Rothbard se snaží definovat spravedlivý politický systém umožňující mírumilovnou spolupráci mezi všemi lidmi. Kromě vrahů, zlodějů a násilníků tento systém porušuje taky stát, který ať už je autoritářský, sociální nebo demokratický, má vždy svou existenci založenou na agresi vůči majetku a osobám.. Po přečtení Manifestu svobody zjistíte, že ani svou další přezdívku nezískal autor náhodou. Murray Rothbard je opravdu "Nepřítel státu"  

Israel Kirzner jako představitel rakouské školy vysvětluje, proč jsou neoklasické ekonomické modely postavené na nereálných předpokladech (dokonalé informace, dokonalá konkurence, naprostá racionalita lidí) pouhou pomůckou a intelektuálním cvičením, aniž by dokázaly vysvětlit, jak funguje reálný svět. Kirzner jako alternativu představuje rakouskou teorii podnikatelského objevování, pomocí které obhajuje efektivitu svobodného trhu a to i v případě, že se lidé dělají někdy chyby, že nemají dokonalé informace (počítá, narozdíl od neoklasických modelů, i s tím, že lidé většinou ani nevědí, že něco nevědí). Na základě této teorie vysvětluje kritiku antimonopolního zákonodárství z pohledu rakouské školy, kdy antimonopolní zákonodárství postrádá smysl a je dokonce škodlivé, neboť jsou dvě možnosti, jak reálně vytvořit monopol – 1) státním omezením vstupu na trh (licencování, regulace) a za 2) že by jediný výrobce disponoval jako jediný na světě určitým přírodním zdrojem (např. ropou), což je poměrně málo pravděpodobné. Vysvětluje poté, proč je státem udržovaný monopol škodlivý a proč vede ke snížení ekonomické efektivity společnosti.

Kapitalismus a svoboda je knihou, jež se dotýká velkého množství témat, která jsou propojena jedním společným motivem a tím je svoboda jednotlivce, nutnost omezení nadměrné úlohy státu v mnoha oblastech lidské činnosti. Hovoří se zde o moci státu a úloze peněz, o školství a vzdělávání, zákonech na podporu zaměstnanosti, monopolech, udělování státních licencí, přerozdělování příjmů, společenském blahobytu a chudobě. Milton Friedman zde také představuje několik svých originálních konceptů, jako je negativní důchodová daň nebo kupóny na vzdělávání.

Vývoj peněz na svobodném trhu a jejich úplné ovládnutí státy, to je téma proslulé Rothbardovy knihy sepsané velmi působivě pro nejširší okruh čtenářů. Zneužívaní této ohromné moci nad penězi a celou ekonomikou je jen dalším logickým krokem. Profesor Rothbard popisuje mechanismus uchvácení peněz a popis ničivých vládních intervencí a zhoubné politiky centrálních bank do rozpadu brettonwoodského systému. Vývoj od 70. let až ke vzniku eura zachycuje a vysvětluje v obsáhlém doslovu Guido Huelsmann. Celá kniha prokazuje, že za inflaci a hospodářské krize jsou odpovědny centrální banky – nástroj, kterým stát ovládá peníze.