Garet Garrett se ve své beletrii zabývá společenským dopadem ekonomických změn. V knize The Driver se zabývá železnicí, zatímco Satan's Bushel zkoumá zemědělství. Příběh železa a oceli, jeho druhý díl trilogie, je nejdelší z této trojice a je jeho skutečným epochálním románem a nezapomenutelným mistrovským dílem. S velkým příběhem a obrovským literárním zaujetím líčí proměnu Ameriky z věku železa do věku oceli.

Zahrnuje období mezi lety 1820 a 1870 a jeho dramatický technologický pochod. Děj se týká probíhající války mezi dvěma průmyslníky, z nichž jeden je hrdinou, který je poražen v první generaci, a druhý je zlovolný, ale zpočátku vyhrává první kolo v konkurenčním boji. Boj pokračuje i ve druhé generaci, což vede k titánskému souboji o to, zda zvítězí ocel, nebo železo a proč.

Významný představitel školy tzv. ekonomického ordoliberalismu definuje základní principy smysluplné hospodářské politiky.

Monumentální kniha profesora Huerta de Sota je zářným příkladem důležitosti multidisciplinárního přístupu k problematice peněz a bankovnictví. Spojuje poznatky práva, historie a ekonomie, rozvíjí institucionální analýzu a nevyhýbá se ani politickým implikacím. Kdo chce pochopit příčiny hospodářských krizí, měl by začít právě u této publikace. "Peníze, banky a hospodářské krize je skvělým vědeckým počinem reagujícím na staré i nové práce v mnoha jazycích včetně latiny. Je to zdaleka nejdůkladnější pojednání o myšlenkách rakouských ekonomů v oblasti peněz, bankovnictví a hospodářského cyklu na trhu." (LELAND B. YEAGER. profesor ekonomie na Auburn University, USA)

Kniha „Ekonomie a životní prostředí – nepřátelé či spojenci“ je sbírkou čtrnácti ekonomických statí, které se zaměřují na oblast ochrany životního prostředí z pohledu pro-tržně orientovaných ekonomických teorií (Škola veřejné volby, Rakouská škola). Čerpá z dvou významných zahraničních publikací Economics and the Environment: A Reconciliation profesora Waltera Blocka a Re-thinking Green: Alternatives to Environmental Bureaucracy profesora Roberta Higgse, jakož i dalších zahraničních pramenů. Jak trefně uvádí Walter Block ve své předmluvě, autoři jednotlivých článků pomocí různých argumentů vyvrací dnes všeobecně akceptovaný názor, že mezi ekonomií a ochranou životního prostředí existuje vnitřní rozpor, který je možné překlenout pouze vládní ekologickou politikou. Kniha reaguje na současné názorové vychýlení v rámci environmentální ekonomie, které je patrné i v České republice, v důsledku něhož je za řešení současných ekologických problémů považována pouze vládní regulace. Tento názor je v teoretické rovině podpořen v řadě ohledů překonanými ekonomickými teoriemi (např. Pigouova teorie externalit) a je v praxi politiky životního prostředí téměř bezvýhradně aplikován. Otázkou pro environmentální ekonomy tak nadále není, jak jsou vytvářeny (nebo jak mají být vytvářeny) cíle pro ochranu životního prostředí, ale jakým způsobem naplnit cíle vládní ekologické politiky s co nejnižšími náklady. Děje se tomu tak přesto, že první ekonomické práce odhalující tzv. „vládní selhání“ byly publikovány před více než třiceti lety a že o této doby skepse vůči kultu neomylného státu sílí. Kniha obsahuje jedenáct článků od zahraničních autorů, z nichž většina je považována za současné klíčové představitele tržního přístupu k ochraně životního prostředí. V knize jsou kombinovány starší články z 90. let 20. století a aktuální práce z počátku 21. století – v řadě případů je možné si všimnout postupné radikalizace myšlenek pro-regulačně orientovaných přístupů k ochraně životního prostředí, které jsou v rámci jednotlivých příspěvků podrobeny ostré kritice. Starší statě rovněž obsáhle vysvětlují základní obecně platné principy ekonomie využívání a ochrany přírodních zdrojů, které nebyly v ČR dosud v širší míře diskutovány, a budou jistě pro českého čtenáře cenným uvedením do problematiky. Publikace byla sestavena z článků vydaných ve sbírkách ekonomických textů Economics and the Environment: A Reconciliation, W. E. Block (ed.), The Fraser Institute, Canada, 1990 (kap. 1, 2, 5, 10 a 11) a Re-thinking Green: Alternatives to Environmental Bureaucracy, R. Higgs a Carl P. Close (eds.), The Independent Institute, USA, 2005 (kap. 4 a 7). Oběma institutům – The Fraser Institute (www.fraserinstitute.ca) a The Independent Institute (www.independent.org) – děkujeme za poskytnutí povolení k překladu.

Základní myšlenka, kterou jsem se snažil v knize předložit, je, že dobrovolná směna (trh) musí fungovat nejen v prostoru, ale i v čase, aby byl co nejúčinněji řešen základní ekonomický problém - problém vzácnosti. K pochopení způsobů řešení tohoto základního problému je třeba mít k dispozici smysluplnou teorii (peněz, kapitálu,...), která dokáže vysvětlit základní zákonitosti fungování společnosti. Jen tehdy, jsme-li vybaveni takovou teorií, můžeme chápat nejen současnost, ale můžeme být s to i pochopit společenské dění v minulosti. Pevně metodologicky zakotvená teorie rakouské školy nám může na řadu otázek poskytnout uspokojivou odpověď. Rakouská teorie dokáže formulovat, díky své metodě založené na axiomatických základech, univerzálně platné ekonomické zákony, a proto může skvěle plnit úkol, který ji připsal F. A. Hayek: "Ukázat člověku, jak málo ve skutečnosti ví o tom, co si představuje, že by mohl řídit a plánovat."