Nově oznámený balíček reforem z pera Evropské komise, jehož cílem je posílit globální konkurenceschopnost EU, se setkal s vlažnou reakcí zainteresovaných stran. Zatímco úředníci v Bruselu tento návrh označili za přelomovou iniciativu, mnoho podnikatelů a ekonomických analytiků zůstává skeptických. Jejich obavy se netýkají záměru, ale omezeného rozsahu a ambicí reforem, které někteří považují spíše za kosmetické než transformativní.

Eglė Markevičiūtė, analytička z Consumer Choice Center Europe, ve svém podrobném hodnocení předkládá ostrou kritiku. Poukazuje na to, že opatření navržená Komisí představují spíše sérii malých, postupných kroků než odvážnou změnu strategie. Tento přístup podle ní pravděpodobně neuspokojí evropské podnikatele, kteří již dlouho volají po zásadní změně v tom, jak EU podporuje inovace, omezuje byrokracii a reaguje na rychle se vyvíjející globální výzvy v oblasti technologie a ekonomiky.

Podle Markevičiūtė mnoho doufalo podnikatelů v reformy, které by přinesly dynamičtější a pružnější regulační prostředí, které by podporovalo inovace a snižovalo administrativní zátěž. Balíček Komise však podle ní upřednostňuje technické úpravy, které zefektivňují stávající procesy, aniž by řešily hlubší strukturální problémy brzdící konkurenceschopnost Evropy. Varuje, že první dojem z návrhu je zklamáním, zejména s ohledem na vysoká očekávání, která jeho zveřejnění provázela.

Ústředním prvkem reformy je navrhovaná digitalizace prohlášení o shodě s předpisy EU a komunikačních procesů mezi vnitrostátními orgány a hospodářskými subjekty. To by snížilo závislost na papírové administrativě, což by teoreticky mohlo zlepšit efektivitu a snížit provozní náklady. Návrh rovněž zavádí možnost, aby výrobci poskytovali uživatelské příručky v digitální podobě, které by nahradily tradiční tištěnou dokumentaci pro konečné uživatele.

Ačkoli by takové kroky mohly zlepšit efektivitu postupů, kritici tvrdí, že nedosahují toho, co je skutečně potřeba. Tato opatření jsou spíše vnímána jako administrativní vylepšení než jako strategické změny schopné podnítit inovace nebo uvolnit růst. Důležité je, že reforma nezasahuje do často rigidní regulační kultury EU, kterou mnozí odborníci považují za zásadní, pokud chce Evropa překonat rostoucí konkurenční náskok jiných světových mocností.

Analýza Markevičiūtė podtrhuje širší obavu: dobré úmysly samy o sobě k oživení evropské ekonomiky nestačí. Bez ambicióznější reformy, zejména takové, která podpoří agilitu a růst začínajících technologických společností, riskuje EU další zaostávání. Pro evropskou podnikatelskou sféru, zejména pro start-upy a scale-upy, které chtějí konkurovat na globální scéně, je robustnější a vizionářský rámec nejen žádoucí, ale i naléhavě potřebný.