Jako každý rok i letos provázejí udělování státních vyznamenání 28. října kontroverze. Potřebuje vůbec Česko státní vyznamenání? „Udílejí se ve všech demokratických zemích. To ale neznamená, že jak je to u nás momentálně nastaveno, je ideální,“ míní ředitel New York University Prague Jiří Pehe. „Je to přežitek z monarchistických dob. Nic by se nestalo, kdyby se vůbec neudělovala. Ale určitě se dá najít i nějaký kompromis,“ myslí si ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Pánek připomíná, že v československé historii byly periody, kdy se státní vyznamenání neudělovala.
„Takže to jistě jde. Vyznamenávání a péči o českou státnost bychom neměli nechávat jenom na státu. Mohou to dělat neziskové organizace a stejně se o tom může vést společenská debata, ale s tím, že to nebude záležitost kanceláře Hradu, kde si to rozhodují, jak se jim chce,“ naznačuje ekonom.
Pehe si myslí, že pokud by se státní vyznamenání zrušila, chybělo by v Česku společenské uznání různých činů, které pomáhají republice. Ať už jde o činy hrdinství nebo o ocenění nějakého celoživotního přínosu jednotlivých vyznamenaných.
„Je to poměrně pěkná tradice, že stát oceňuje lidi, kteří právě přispěli k jeho dobrému jménu nebo nějakým jiným způsobem se o ten stát zasloužili. Ale na druhou stranu je opravdu třeba přesně definovat, co máme na mysli státem. Když o tom rozhoduje Kancelář prezidenta republiky, rozhodně to není stát v širokém slova smyslu, ale jedna státní instituce, která navíc v našem pojetí o tom rozhoduje poměrně svévolně,“ soudí bývalý ředitel politického odboru kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
Zásadně odpolitizovat
Podle Pánka by se vyznamenání měla zásadně odpolitizovat. Je přesvědčen, že vyznamenání udělované státem bude vždy zpolitizované. I prezident volený přímou volbou je podle něj politická funkce.
„Bude vyznamenání udílet spíše lidem, kteří jsou s ním politicky nějak sladěni, než jiným. Stejnému problému čelili všichni tři prezidenti, které jsme měli, a nedá se s tím nic udělat. Pokud to bude udílet politická figura nebo politické těleso, vždycky to bude zpolitizované a druhá část politického spektra bude mít námitky, bude si stěžovat, že výběr vyznamenaných byl nějak politicky motivovaný,“ míní.
Pehe souhlasí s tím, že to, jak v Česku fungují státní vyznamenání, je monarchistický přežitek. „Je to celé v rukou jednoho politika, jedné osoby, která by sice podle ústavy měla být korigována premiérem, ale to se neděje. Takže už tam vidím problém, který by se měl nějakým způsobem řešit,“ naznačuje. Jako první krok by podle něj mělo být posílení role premiéra při rozhodování o státních vyznamenáních.
„To, aby premiéři brali vážně svoji pravomoc, tedy předem kontrasignovat všechny vyznamenané a nepustit mezi ně lidi, kteří tam nepatří. Všichni víme z těch minulých let, o koho se jednalo. Obvykle o nějaké kamarády prezidentů nebo lidi, kteří těm prezidentům byli loajální. V nemalé části případů šlo o lidi, kteří se nezasloužili o stát, ale především o to, že měli dobré vztahy s prezidentem,“ připomíná.
Pánek ale v této souvislosti upozorňuje na možnost prohloubení sporů mezi prezidentem a premiérem.
„Je otázkou, jestli to, že si premiér přisvojí tuto pravomoc, kterou dnes má formálně a de facto ji nevyužívá, nezpůsobí problémy v ostatních částech komunikace mezi ním a prezidentem. Pak prezident může odmítat premiérovi zase jiné kontrasignace. Ale je to jeden ze způsobů, jak reformovat to, že si prezidenti dávají vyznamenání, komu chtějí, a premiéři jdou na tu akci, i když tam spousta jiných ústavních činitelů nejde a tváří se, že s tím nemají nic společného. Přesto, že bez jejich kontrasignace by vyznamenání nebyla udělena,“ naznačuje.
Pehe nevylučuje, že by to mohlo vést k prohloubení sporů mezi prezidentem a premiérem. Zároveň ale upozorňuje, že systém se dá nastavit různými způsoby.
„Dalo by se to řešit systémověji. Kupříkladu tak, že by se seznam vyznamenaných schvaloval vládním usnesením, nebylo by to jenom na premiérovi, takže by to mělo jakousi větší váhu. Anebo dokonce by seznam mohl být schvalován tak, jak je to s nominacemi některých jiných činitelů. Buď Poslaneckou sněmovnou, nebo Senátem. Jestliže to má být státní akt, který má reprezentovat Česko jako stát, tak by bylo namístě, aby v tom byly zahrnuty více i ostatní instituce, nejenom prezidentská kancelář,“ uvažuje Pehe.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.
URL| http://plus.rozhlas.cz/ekonom-panek-idealni-bylo-prestat-statni-vyznamenani-udelovat-je-monarchisticky-8856903
