Kolik platíme celkem na daních? Ač se o různých jednotlivých daních a jejich výškách mluví téměř neustále, téma celkového zatížení je často opomíjeno. Domnívám se ale, že je velmi důležité, abychom si byli neustále vědomi, kolik peněz nás financování veřejného sektoru dohromady stojí. Dokud diskutujeme pouze o výškách jednotlivých daní jako například DPH nebo daně z korporátních příjmů, nikdy nezískáme dostatečnou perspektivu k posouzení daní a jejich zátěže jako celku.
Liberální institut každý rok zveřejňuje výpočet Dne daňové svobody. Ten ukazuje míru celkového přerozdělování v české ekonomice. Průměruje tak zdanění českých občanů, rezidentů, nerezidentů, zahraničních firem, rentiérů atp. Jedná se sice o přesnější metriku, avšak častou námitkou je, že neukazuje zdanění závislé činnosti. Přehled vypracovaný níže má tedy plnit přesně tento účel, platí pro zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu, který nespoří a který nemá žádný melouch stranou.
Vzhledem k rozsahu, různorodosti a komplexnosti všech daní, odvodů, poplatků atd. není možné celkové daňové břemeno vypočítat přesně. Lze získat pouze orientační odhad zahrnutím největších daní a nejčastěji placených položek. Výsledná čísla jsou tedy sice orientační a ilustrativní, nemohou ale sloužit jako absolutně přesný ukazatel. Z metodiky popsané níže jsou zároveň zřejmá některá konkrétní úskalí, která výpočet daňového zatížení komplikují.
Daněmi se zde nemyslí daně v právním slova smyslu, ale v tom ekonomickém, kde se pod nimi rozumí každá zákonem vynutitelná platba, opak dobrovolné platby uskutečněné na základě vlastního rozhodnutí. To znamená, že platby, které se právně nazývají například poplatkem či pojištěním, ale zároveň jsou stanoveny zákonem, považujeme za daně stejně jako ty, které se tak nazývají oficiálně.
Abychom mohli vypočítat celkové zdanění, je třeba jednotlivé daně podle jejich charakteru odečítat od celkové mzdy postupně tak, v jakém pořadí s nimi člověk v reálném životě přichází do styku. Nejdříve se tedy z celkové odměny zaměstnance (superhrubé mzdy) odečítají odvody zaměstnavatele, zdravotní a sociální „pojištění“ a daň z příjmu. Poté přicházejí na řadu majetkové daně, následně daně spotřební, a nakonec daně podnikatelské, které se také promítají v ceně zboží a služeb. Tímto výpočtem získáme hodnotu zboží a služeb, které mezi sebou lidé reálně smění. Všechny tyto daně jsou odečítány od průměrné mzdy v ČR v prvním čtvrtletí roku 2018.
Příjmové daně jsou vypočítávány na základě nominálních sazeb a v případě daně z příjmů fyzických osob také základní slevy – zde je tedy použitá efektivní sazba pro průměrný příjem.
Majetkové a spotřební daně jsou vypočítávány dvěma různými způsoby podle dostupnosti dat. V případě, že máme informace o průměrné spotřebě/platbě nebo přesných či přibližných sazbách, je výsledná částka založená na těchto údajích. Pokud je k dispozici pouze celková částka, která byla na dani vybraná, je tato suma poté rozpočítána mezi přibližný počet poplatníků konkrétní daně (až na výjimky se pracuje s číslem 8,94 milionu).
Podnikatelské daně jsou kvůli jejich odlišnému charakteru počítány jako poměr celkové vybrané částky ku celkové produkci podnikatelského sektoru. K této sumě se orientačně přiblížíme odečtením výdajů veřejného sektoru od celkového HDP.
Téměř veškeré použité údaje jsou z roku 2017 (případně 2016/2015, pokud novější k dispozici nejsou) a jsou převzaté od ministerstva financí ČR, finanční správy nebo Českého statistického úřadu. V některých případech je použit průměr cen z vybraných oblastí (u položek, které se napříč ČR liší). Výjimečně je užit kvalifikovaný odhad na základě tržních cen.
Sečtením všech těchto daní tedy získáme výsledné procento daňového zatížení pro člověka vydělávajícího průměrnou mzdu v ČR, které vychází na 62,45 %. Z průměrné superhrubé mzdy 40 556 Kč zůstane tedy člověku k dispozici pouze 15 223 Kč. Tuto sumu nicméně nelze interpretovat jako disponibilní zůstatek pro nákup zboží a služeb, jelikož spotřební a podnikatelské daně z cen již odečteny byly. Toto číslo pouze indikuje, jakou reálnou hodnotu má veškeré zboží a služby, které člověk za měsíc využije. Lépe si lze procento celkové daňové zátěže představit jako procento z potenciálního celkového množství zboží a služeb, které si spotřebitel kvůli daním nemohl dovolit.
Ačkoli je to poprvé, co bylo celkové daňové břemeno vypočítáno pro ČR, na Slovensku podobný průzkum vypracovává již několikátým rokem Konzervativní institut společně s European Investment Centre, jejichž metodika zde byla z velké části převzatá. Více informací o použitých datech, zdůvodnění a detailnější rozpracování jednotlivých položek v rámci celkové daňové zátěže můžete najít pod těmito odkazy: http://eic.eu/clanky/9 a http://www.konzervativizmus.sk/article.php?6131. Na Slovensku letos vyšel den splacení daňového břemena až na 20. srpna.
Celkový výpočet pro ČR 2018 je k dispozici zde » (pdf)
