Na počátku devadesátých let srovnávací slyšení nahradily loterie, které generovaly vítěze v podstatě náhodně. Tento systém trval do roku 1994, kdy jej vystřídaly dražby. Díky této změně se teorie aukcí podle ředitele Liberálního institutu Martina Pánka přesunula z okrajového tématu v ekonomii do bohatého odvětví komerčních firem. „Milgrom sám uvádí, že jeho konzultační činnost ušetřila firmě SpectrumCo 1,2 miliardy dolarů,“ říká.
[…]
„V letech 1994 až 2004 přinesly souběžné vícekolové aukce do federální pokladny přes 120 miliard dolarů,“ zmiňuje Královská švédská akademie věd. „Za něco, co vláda předtím rozdávala prakticky zdarma,“ podotýká Pánek. „Přínos přesunu od direktivního rozhodování k aukcím v oblasti rádiových frekvencí je zřejmý a měl mimo jiné i pozitivní dopad na veřejné rozpočty,“ dodává Peterka.
Americkým příkladem se inspirovaly i další země, například Indie, Kanada, Polsko, Velká Británie, Španělsko, Švédsko nebo Německo. Stejný formát aukcí se navíc postupně začal používat i v dalších oblastech, například v prodeji elektřiny a zemního plynu. „Firmy jako Facebook, Yahoo nebo Google pracují s teorií aukcí v návrhu svých systémů na platby a umístění reklamy,“ doplňuje Pánek.
[…]
Třiaosmdesátiletý Robert Wilson se narodil v Nebrasce, vystudoval též Stanford, kde také stále vyučuje. Mimo jiné tu vedl i Milgromovu doktorskou disertační práci. Kromě teorie aukcí se zabýval například teorií odstrašení konkurentů. „Dále se proslavil teorií syndikátů, v níž zkoumá, jak fungují a za jakých podmínek vznikají skupiny jednotlivců, které musejí udělat jednotné rozhodnutí v podmínkách nejistoty,“ navazuje Pánek.
