Ocenění teprve přijde
Makroekonomické trendy jsou jednoznačné – z dlouhodobého hlediska bude svět propojenější, bohatší, multikulturnější a zcela vymýtíme absolutní chudobu. Letošní pandemie s tímto dlouhodobým trendem neudělá nic zásadního, přestože krátkodobě očekávám špatné nápady, jako je povinné zvyšování potravinové soběstačnosti. Nevyznám se v jiných oborech, takže mi nepřísluší je komentovat, ale Nobelova cena za ekonomii vždy měla značný odstup za objevem, často i několik desetiletí. Považuji to za správné.
Teprve čas určí, který ekonomický výzkum je převratný. Proto v této disciplíně zatím dominují bílí muži. Díváme se na složení převážně americké ekonomické obce zhruba před 30 až 40 lety. Diverzita do Nobelovy ceny za ekonomii tedy přijde v příštích letech. Neměli bychom však zapomínat, že loňskou cenu získala žena původem z Paříže a její manžel původem z Bombaje.
Někteří ekonomové říkají, že cena za výzkum obrovského čínského hospodářského růstu od smrti Mao Ce-tunga, by se měla udělovat už teď. Není to zatím uzavřená kapitola a nemyslím si, že je kam spěchat. Nobelovky za ekonomické trendy v Číně nebo Indii mají ještě pár let (desetiletí?) čas. Stejně jako moderní mikroekonomie na velkých datech, která mají k dispozici například supermarkety, telefonní operátoři, Google nebo Uber. Čas na ocenění těchto výzkumů teprve přijde.
Rád bych v budoucnu viděl Nobelovu cenu za ekonomii pro Michaela Clemense, amerického ekonoma, který se zabývá ekonomií migrace. Jeho hlavní závěr? Otevřené hranice a volná migrace by zdvojnásobily světový HDP. Snad svět vyslechne závěry jeho studií a bude otevřenější a bohatší.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
