„Byl to přelomový výzkum, o kterém se dodnes ostře debatuje,“ hodnotí ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Už tento samotný experiment navíc podle něj zmiňuje to, co se prokázalo i v dalších analýzách: vyšší náklady na mzdy firmy raději kompenzují jinak, například zdražením zboží nebo služeb. „Interpretace tohoto výzkumu ve smyslu, že libovolné zvyšování minimální mzdy nemá negativa, by byla zcela chybná,“ říká tedy Pánek.
„Když se podíváme kolem sebe, zjistíme, že v uplynulých třiceti letech našli a nacházejí ekonomové přirozených experimentů spousty. Například vliv zavedení eura na velikost růstu HDP, vliv prodloužení nebo zkrácení mateřské na platovou nerovnost,“ vyjmenovává Pánek.
„Jeho vylepšení teoretických metod nám umožňuje lépe pochopit, jak se máme konkrétně dívat na data z výše zmíněných přirozených experimentů, neboť data z reálného života jsou často neskutečně promíchaná a ovlivněná spoustou proměnných, takže je velmi důležité a zároveň složité určit, co ovlivňuje co,“ vysvětluje Pánek.
„Letošní vybraní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii se zabývají výzkumem oblasti, která se bezprostředně týká nás všech a je součástí běžného každodenního života,“ shrnuje Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz. Minimální mzda či migrace zahraničních pracovníků podle něj navíc představují témata s určitým ideologickým podtextem, často vstupující do politických debat a rozdělující společnost do různých názorových táborů. „Nobelovu cenu by si letos zasloužil také častý spoluautor těchto ekonomů Alan Krueger, ten však před dvěma lety bohužel zemřel,“ dodává Pánek.
