Trh si poradí s převisem poptávky nad nabídkou velice dobře. K tomu byl „vynalezen“ – podnikatelé hledají, jak odstranit neefektivity, a tím poskytnout zákazníkovi nové, efektivnější a lepší služby. Pokud je něčeho nedostatek, zvyšuje se cena tohoto zboží nebo statku. V delším období to vede k tomu, že podnikatelé objevují způsoby, jak zvýšit nabídku zboží nebo statku, což při jinak nezměněných okolnostech snižuje cenu. Krátkodobý nárůst cen, který však v dlouhém období nevydrží, je běžný.
Obtížnější je to na globálním trhu, kdy se podnikatelé musejí potýkat s cizími jazyky, neznámými (pro ně) právními normami a neznalostí domácí kultury. I tady je však příležitost pro podnikatele, kteří tuto neefektivitu zacelují. O historkách zprostředkovatele mezi čínskými výrobnami a americkými prodejci píše Paul Midler v knize Made in Čína.
Dalším problémem je, že současná ruská, a zejména čínská vládní garnitura má pocit, že si může poroučet dle svých zájmů po celém světě, proto firmy zřejmě budou obezřetnější při investicích do zemí spravovaných těmito režimy. Vztahy s Ruskem a Čínou budou v příštích letech klíčové, nikoli však příliš pozitivní. O to větší motivace pro naše politiky, aby nebránili našemu hospodářskému růstu neefektivními regulacemi.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
Martin Pánek je ředitelem Institutu liberálních studií. Vystudoval ekonomickou analýzu na NF VŠE. V minulosti působil jako asistent europoslanců v Evropském parlamentu a aktivně se angažuje v Operaci Kyseláč. Zabývá se mezinárodním obchodem, migrací, svobodou slova, lidskými právy nebo americkým ústavním právem.
