Jde o nesmyslný pokus o škodlivý daňový kartel. Ekonomická teorie učí, že kartely jsou nestabilní. Co by zabránilo například Číně, Rusku nebo nějakému liberálnějšímu státu, aby šel s daní níže, než je tato hranice? Daňová sazba není vše, neméně důležité (možná ještě důležitější) je, jak se počítá daňový základ.
Proto EU tlačí na společnou unijní daň ze zisků firem i na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Mělo by být českým zájmem vystupovat proti těmto snahám například s Irskem a Nizozemskem, ale česká vláda si dovolí nesouhlasit s unijními návrhy pouze zcela výjimečně.
Kartelová minimální daň je zdůvodňována jakýmsi mýtickým závodem ke dnu. Ve Švýcarsku jsou nižší daně než v EU, navíc se v něm odehrává poměrně ostrá daňová konkurence kantonů, Švýcarsko by tedy mělo být už na onom dně. Každý však snad uzná, že švýcarské veřejné služby jsou jedny z nejlepších na světě. Pokud tak vypadá dno, na které míříme díky daňové konkurenci, ať tam jsme co nejrychleji.
Mám výhrady i k myšlence (na první pohled lákavé), že zisk má být zdaněn tam, kde vzniká. Například Starbucks: Vzniká dané pobočce zisk, protože je na dobrém místě, má hezký interiér a příjemnou obsluhu, nebo proto, že je na ní logo Starbucks (a všechny korporátní postupy)? Pokud zisk vzniká lokálními vlivy (místo, interiér, obsluha), ať se daní v ČR, ale pokud americkými (logo, postupy), měl by se platit v USA, nebo ne? Není mi jasné, jak poznat, jaký podíl zisku náleží lokálním a jaký americkým faktorům. Závidím všem, kdo to poznají.
Co se Facebooku, Googlu a dalších online firem týče, neexistuje jediný důvod, proč by měly platit v ČR jakoukoliv daň ze zisku, obdobně jako třeba New York Times. DPH z reklamy platí, a to, že mají v ČR zákazníky, není důvod, aby platily českou daň z příjmu. Jakou jejich externalitu se tím snaží český rozpočet internalizovat? Jakou veřejnou službu poskytl český rozpočet těmto firmám, že po nich požaduje nějakou platbu?
