Díky promyšlené decentralizovanosti je bitcoin realita, která zůstane. Bitcoin sám o sobě je neutrální – lze používat pro dobré i zlé věci. Drtivá většina transakcí s bitcoinem se však týká legitimních věcí, jak ukazují výzkumy (ty zároveň ukazují, že think tanky mají své místo i ve světě bitcoinu). Bitcoin totiž není anonymní, pouze pseudonymní. Proto se na nelegální věci tolik nehodí. Peníze v peněžence jsou mnohem anonymnější než bitcoin. Co jsou, nebo nejsou peníze, není jednoznačné, jak se leckdy zdá. Jsou to, co je nejlikvidnější statek.
Tedy statek, za který lze nejsnáze nakoupit jiný statek. Proto je například v Česku zpravidla nejlikvidnějším statkem česká koruna v hotovosti, leckde je však likvidnější digitální koruna na platební kartě. Kousek za nimi je euro, s velkým odstupem pak dolar, bitcoin nebo třeba stravenky. Jiná situace je však jen o několik kilometrů jinde – v Německu bude mnohem likvidnější euro než koruna, bude tedy lepšími penězi. Naopak v Paralelní polis je zdaleka nejlikvidnějším statkem bitcoin.
O penězích je třeba uvažovat nebinárně, s větší nuancí. Bitcoin rozhodně je aktivum. Česká koruna je také aktivum, i když nenese žádný úrok nebo rentu, dá se v budoucnu použít k placení za statky. Stejně jako bitcoin. Účetně není pochyb, že bitcoin je aktivum, a ani z filozofického hlediska nevidím, v čem by se tolik lišil od jiných aktiv.
Bitcoin má nevýhody oproti tradičním penězům, jako je koruna, euro nebo dolar, například je pomalý, aspoň zatím. Má ale i výhody, například zmíněnou decentralizovanost nebo neoddiskutovatelnou pravdivost, skutečnost a zpětnou nezměnitelnost své „účetní knihy“ blockchainu. Jak bude svět bitcoinu koexistovat se světem starých peněz, ukáže čas. Jsem technologický optimista, a tudíž přesvědčen, že svět s touto novou technologií bude o kousek lepší.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
