Z úvodních slov bodu programového prohlášení, které se týká legislativy vyplývá, že vláda si uvědomuje problematiku nadprodukce právní regulace a zřejmě i neustálého prohlubování omezování svobod.
Za cíl si vláda dává zejména zvýšení kvality legislativy, kterého chce docílit důkladnou analýzou každé zamýšlené právní úpravy podle očekáváných dopadů, předkládáním legislativních návrhů standardní legislativní cestou a jejich konzultace v rámci Legislativní rady vlády.
Situace nastalá v důsledku šíření nemoci covid-19 přinesla dosud (v takové míře) nepoznané „možnosti“ Poslanecké sněmovny, potažmo vlády v přijímání právních předpisů. Pro laickou veřejnost se již tak dost těžko uchopitelný legislativní proces a normotvorná činnost v průběhu předchozích dvou let staly důvodně pařeništěm zmatku, o které však mnohdy klopýtli i protřelí akademici. Kritiku předchozí vláda sklízela mimo jiné za možné zneužívání stavu legislativní nouze a nedostatečnou kooperaci s poradním orgánem Legislativní radou vlády.
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů zná již zmíněný institut zkracující standardní proceduru přijímání návrhů zákonů, který umožňuje předsedovy Sněmovny za přísně stanovených podmínek vyhlásit na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu.[1] Při takto vyhlášeném stavu legislativní nouze pak může předseda Sněmovny na návrh vlády rozhodnout o projednání předloženého vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání.[2] Projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání s sebou přináší omezení parlamentní rozpravy, zkrácení práv parlamentní opozice a „narušení či relativizování […] demokratických principů ovládajících legislativní proces“.[3] Z toho důvodu by se mělo k využití institutu legislativní nouze přistupovat mimořádně, důvodně a se vší obezřetností, přičemž jeho zneužití se Ústavní soud během své rozhodovací praxe již věnoval, a to v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. března 2011.
Deklarace vlády o respektování demokratických principů řádného legislativního procesu v rámci programového prohlášení ze dne 7. ledna 2022 je tedy bezpochyby pozitivní. Naráží však na realitu všedních dní, například v souvislosti s nyní již kontroverzní novelou „pandemického zákona“,[4] kterou Poslanecká sněmovna schválila ve stavu legislativní nouze dne 2. února 2022.[5] Senát, který kritizoval mimo další právě zrychlené projednání zákona ve stavu legislativní nouze, předmětnou novelu zamítl,[6] což pro předsedu vlády Petra Fialu podle jeho slov sice znamenalo „zpětnou vazbu“,[7] nicméně dne 18. února 2022 Poslanecká sněmovna senátní veto přehlasovala[8] a dne 25. února 20232 byla předmětná novela vyhlášena ve Sbírce zákonů.[9]
Neuplynulo tedy od programového prohlášení vlády ještě příliš mnoho času, přesto její předseda není myšlence na projednávání návrhů zákonů ve zkráceném jednání příliš zdrženlivý. Konkrétně se dále jedná například o novelu zákona o státní sociální podpoře,[10] novelu zákona o platu představitelů státní moci[11] nebo aktuální právní úpravu připravovanou v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a přístupem migrantů z Ukrajiny na pracovní trh.[12]
Zcela pozitivní je v programovém prohlášení avizovaná spolupráce státní správy s kvalitními akademickými pracovišti v ČR a zahraničí a posílení spolupráce vlády s Legislativní radou vlády. Jedná se o poradní orgán vlády na poli její legislativní činnosti, který je složen z předních odborníků z řad akademiků, ale i právních expertů z praxe. Důsledná kooperace s tímto orgánem zaručí zvýšení úrovně tvorby právní regulace.
Jak ale zejména v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19 a normotvornou činností v předchozích dvou letech vyplynulo na povrch, spolupráce vlády by se podle mého názoru neměla omezovat pouze na odborníky v oblasti právní vědy, byť předchozí vláda možnosti takové spolupráce nečerpala nijak výrazně a využívala jí spíše ojediněle. Domnívám se, že v souvislosti s legislativní činností by měla vláda svou součinnost rozšířit, resp. prohloubit i v rámci jiných odvětví a zamýšlenou právní regulaci konzultovat s poradními orgány pro tyto jiné oblasti, například s Národní ekonomickou radou.[13] To by umožnilo a zdokonalilo predikce praktických dopadů a fungování zamýšlené právní regulace a identifikovalo její případné negativní externality předem, nikoliv až „za chodu“ a při značné hospodářské zátěži. Přijaté právní úpravy by pak mohly být nejen právně bezrozporné, ale i účelné a smysluplné.
Z programového prohlášení však vyplývá, že vláda upřednostňuje přesně opačnou cestu, kdy nově přijaté právní předpisy (zákony, nařízení vlády i vyhlášky) zamýšlí nejpozději do pěti let od nabytí jejich účinnosti vyhodnotit jejich fungování v praxi.
Ze statistických údajů vyplývá, že jen za rok 2021 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno 533 právních předpisů a dalších aktů.[14] V tomto období však velkou část přijatých předpisů tvořila usnesení vlády o přijetí krizových opatření. Abychom tedy byli spravedliví, za rok 2017, ve šťastné době před pandemií nemoci covid-19, se jednalo o číslo 476,[15] za rok 2015 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášení pouhých 408 právních předpisů a dalších aktů.[16] Není proto zřejmé, kdo a jakým způsobem bude takové množství předpisů přezkoumávat a jak to vláda míní skloubit s v programovém prohlášení avizovaným snížením počtu úřednických míst.[17]
V českém právním prostředí panuje již dlouhou dobu představa, že každou situaci je třeba právně regulovat. Výsledkem je nepřehledná legislativní džungle obsahující řadu obsoletních ustanovení. Proto jednoznačně kladně hodnotím úmysl vlády zrušit řadu zbytečných předpisů nebo regulací postrádajících smysl a zjednodušit stávající pravidla. Adresátem řady právních norem jsou běžní lidé. Nedává proto dost dobrý smysl, aby je svazovala pravidla, kterým nejsou schopni porozumět. Kladná je dále snaha zaměřit se na zjednodušení povinností malých a středních podniků, což nepochybně povede ke zlepšení hospodářské situace jako takové.
Celkově
hodnotím programové prohlášení vlády v oblasti legislativy pozitivně.
Nadprodukce právní regulace je již dlouhou dobu neudržitelná. Největším
přínosem by proto bylo, pokud by se současné vládě podařilo legislativní
džungli pročesat do podoby, když už ne francouzského, pak alespoň anglického
parku.
[1] Čl. 99, odst. 1 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
[2] Čl. 99, odst. 2 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
[3] Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. března 2011, bod 79.
[4] Zákon ze dne 18. února 2022, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19.
[6] Usnesení Senátu č. 377, z 20. schůze, konané dne 10. 2. 2022.
[7] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/politika-snemovna-senat-reakce-koronavirus-pandemicky-zakon_2202102002_voj.
[8] Sněmovní tisk 127/0.
[9] Viz Sbírka zákonů ČR, roč. 2022, ze dne 25. února 2022.
[10] Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
[11] Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
[12] https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/projev-predsedy-vlady-petra-fialy-v-poslanecke-snemovne-k-aktualni-situaci-na-ukrajine-194660/
[13] Národní ekonomická rada vlády (dále jen „NERV“) je odborným poradním orgánem vlády pro oblast ekonomických opatření, strategických hospodářských plánů, veřejných investic a systémových reforem.
[14] Rejstřík Sbírky zákonů 2021.
[15] Rejstřík Sbírky zákonů 2017.
[16] Rejstřík Sbírky zákonů 2015.
[17] Viz Programové prohlášení vlády v sekci Vnitřní bezpečnost: Veřejná správa.
