19.04.2022 Respekt – SILVIE LAUDER
strana: 40 rubrika: Kontext
Válka bourá některé zažité pravdy i daleko od bojišť. Teď otřásá také českým protipotratovým názorovým proudem, který byl v české společnosti dlouhodobě považován za zcela marginální a okrajový. Až nyní se však ukazuje, jak širokou platformu spojenců se organizaci podařilo v posledních letech vybudovat. Až v souvislosti s postojem aktivistů z Hnutí Pro život ČR k pomoci ženám systematicky znásilňovaným ruskými vojáky se nicméně ukázalo, že organizace získala značnou podporu.
Opravdu houkadla?
Pro Dalibora Musila to byla poslední kapka. Devětačtyřicetiletý IT odborník z Králova Dvora řadu let podporoval ultrakonzervativní organizaci Hnutí Pro život. S početnou rodinou – s manželkou mají sedm dětí ve věku od pěti do sedmnácti let – se účastnil každoročních pochodů pro život, které hnutí pořádá, byl mezi sedmnácti tisíci registrovanými sympatizanty, odebíral newsletter, občas přispěl i finančním darem. I když se s postoji hnutí v některých otázkách neshodl (hranicí pro možnost interrupce je pro něj tlukot srdce plodu), chtěl podpořit konzervativní názorový proud, který je podle něj v české společnosti výrazně menšinový. „Cítil jsem potřebu vyvážit váhy na stranu pro-life a prorodinných hnutí,“ říká.
Někdy kolem roku 2014 nicméně začala jeho podpora získávat trhliny. Všímal si zvyšující se náklonnosti jak představitelů hnutí, tak lidí, kteří organizaci podporovali, k putinovskému Rusku a k ruské propagandě. V jeho rodinné historii stále figurovala okupace Československa v roce 1968 a Putinova politika od války v Čečensku po anexi Krymu a konflikt na Donbasu v něm utvrzovala názor, že stále jde o „nebezpečnou říši zla“, s níž není dobré se paktovat.
Zmiňovaná poslední kapka přišla druhý dubnový pátek roku 2022 – tehdy si Dalibor Musil na sociálních sítích přečetl postoj organizace k pomoci, kterou den předtím rozjel zdravotník Vít Samek ve spolupráci s šéfem Liberálního institutu Martinem Pánkem. V reakci na poptávku ukrajinských zdravotníků a pracovníků humanitárních organizací, kteří v zemi ošetřovali ženy znásilněné ruskými vojáky, začali vybírat peníze a organizovat zásilku postkoitální antikoncepce. Pilulky slouží k užití krátce po nechráněném pohlavním styku a mají zabránit otěhotnění. Krátce předtím se ruská vojska stáhla z okolí Kyjeva a z Buče a dalších míst začala proudit děsivá svědectví o desítkách znásilněných žen, včetně velmi mladých dívek. Řada výpovědí potvrdila, že stejně jako u jiných konfliktů (třeba během balkánských válek) jde o záměrnou strategii, jinak řečeno o jeden z nástrojů ke zničení ukrajinského národa.
