02.05.2022 Respekt – ANDREA PROCHÁZKOVÁ
Den po Ševčíkově zvolení naopak podali z katedry ekonomie, která je už dlouhé roky tahounem NF v akademických výstupech a kvalitě výuky, výpověď tři pedagogové – Klára Kalíšková, Tomáš Lichard a Tomáš Miklánek. Někteří z nich vedle VŠE například spolupracují s mezinárodně prestižním Centrem pro ekonomický výzkum (CERGE-EI). Svůj odchod dnes komentovat nechtějí. Jedná se přitom už o několikátou vlnu exodu těch nejlepších, které ekonomická fakulta v určitém období měla. A i když je složité rozplétat mezilidské vztahy v průběhu času na jedné škole, příběh vypadá vždy stejně. Jde o akademiky, praktikující ekonomickou vědu na západní úrovni a vyučující předměty v angličtině, kteří fakultě zvyšovali skóre publikacemi a přinášeli jí velkou část financí za granty a pedagogickou činnost. Jak někteří popisují, snažili se „dělat svou práci“ a nijak se nevyjadřovat k dění na fakultě. Takové nastavení skončí pokaždé v momentě, kdy se někdo s vedením školy dostane do křížku. Něco takového zažil ekonom Libor Dušek, který vedl katedru institucionální ekonomie (později se sloučila právě s katedrou ekonomie) v letech 2017–2018. V roce 2018 se rozhodl kandidovat na děkana NF poté, co Ševčík absolvoval dvě funkční období po sobě a nemohl tak dle zákona obhajovat. „Nebyla to protestní kandidatura – však jsem před tím skoro pět let byl loajálním členem fakulty. Garantoval jsem předměty a obory, řešil projekty, seděl v několika radách a komisích, nakonec jsem byl i vedoucím katedry. S Miroslavem Ševčíkem jsme se dobře znali léta, od mého působení v Liberálním institutu na konci devadesátých let,“ říká Dušek. Studenti dokonce na podporu jeho kandidatury zorganizovali petici, ale ve volbách zvítězil výše zmíněný Zdeněk Chytil.
