Přestože zaměstnaných žen v posledním století markantně přibylo a ve většině vyspělých ekonomik mají vyšší vzdělání než muži, jejich výdělky tomu neodpovídají. Za vysvětlení, co jejich zaměstnanost a příjmy ovlivňuje nejvíce, letos dostala Nobelovu cenu za ekonomii Claudia Goldin.
Americká historička trhu práce se svému výzkumu věnuje dlouhodobě. Klíčové studie, které zkoumají uplatnění žen, publikovala už před zhruba čtyřiceti lety.
„Goldin poukázala na to, co může za rozdílné podmínky mužů a žen na pracovním trhu. Její výzkum nám pomáhá pochopit, jak fungoval trh práce v minulosti, jak funguje teď a jak bude fungovat v budoucnu,“ zdůvodnil svou volbu výbor pro udělování Nobelovy ceny při Královské švédské akademii věd.
Sedmasedmdesátiletá ekonomka ve své práci podrobně analyzuje data za poslední dvě stovky let. Věnuje se sice americkému trhu, další výzkumy však podle výboru ukazují, že stejný vývoj můžeme pozorovat i ve zbytku vyspělého světa.
Na její práci je podle ředitele Liberálního institutu Martina Pánka zajímavé, že na rozdíl od běžných moderních ekonomů svoji práci nevystavěla na stahování datasetů z webů statistických úřadů, ale že si je přímo vytvářela. „Stopem se vydala na jih USA, kde nahlížela do záznamů v archivech a u archivářek přespávala, neboť údajně nevěděla, že mohla přespat v hotelu, který by jí univerzita proplatila,“ říká ekonom.
