Ve světle volání určité části společnosti, ale např. také amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajina uspořádala volby, je vhodné podívat se na to, jak k volbám přistupuje Rusko.
Tento backgrounder nepřináší nové informace, pokud detailně sledujete ruskou politiku. Ale možná vám i tak tato publikace připomene, jak rozsáhlé a jak dlouhodobé je potlačování liberální demokracie v Rusku a jak konkrétně fungují ruské volby.
Tato studie analyzuje proměnu ruského volebního systému od relativně soutěžního prostředí 90. let k plně konsolidovanému volebnímu autoritářství, v němž volby přestaly plnit funkci mechanismu politické odpovědnosti a staly se nástrojem reprodukce moci. Text kombinuje institucionální a politicko-historický přehled s empirickou analýzou volebních dat, zejména prostřednictvím statistických metod Sergeje Špilkina, které patří k nejcitovanějším nástrojům odhalování volebních manipulací v postsovětském prostoru.
První část paperu mapuje tři fáze vývoje Putinova režimu: (1) období postupného ovládnutí médií a oslabení opozice (2000–2004), (2) konsolidaci „řízené demokracie“ (2004–2012) a (3) fázi úplného uzavření politického systému po protestech v letech 2011–2012. V této poslední etapě dochází k systematickému odstraňování politické konkurence, kriminalizaci opozice, legislativní expanzi pojmu „zahraniční agent“ a technické přestavbě volebního procesu tak, aby byl prakticky neověřitelný.
Druhá část se soustředí na statistické důkazy falšování voleb. Špilkinova metoda, založená na analýze vztahu mezi volební účastí a podporou režimních kandidátů, opakovaně odhaluje nepřirozené vzorce v ruských datech: lineární nárůst podpory režimu s rostoucí účastí, shluky okrsků s extrémními hodnotami a charakteristické anomálie známé jako „Čurovova pila“ a „vrchol Pamfilovové“. Tyto jevy se v konsolidovaných demokraciích nevyskytují a jejich opakování napříč volebními cykly silně indikuje systematické doplňování hlasů. Odhady falešných hlasů dosahují v posledních prezidentských volbách řádově desítek milionů.
Závěrečná analytická rovina propojuje volební manipulace s širšími institucionálními a bezpečnostními důsledky. Zfalšované volby umožnily ústavní změny z roku 2020, které de facto odstranily omezení prezidentských mandátů, a vytvořily politické prostředí bez efektivní kontroly moci. To má přímý dopad na charakter ruského státu: posílení kleptokratických struktur, degradaci ekonomické konkurenceschopnosti, masivní odliv lidského kapitálu a rostoucí ochotu režimu k externí agresi. Publikace ukazuje, že volební manipulace v Rusku není izolovaným problémem legitimity, nýbrž klíčovým strukturálním faktorem formujícím vnitřní i zahraniční chování režimu.
Jana Galvis je analytička Institutu liberálních studií a specialistika e-commerce. Zabývá se ekonomikou, latinskou Amerikou a rodinnou politikou.
