Marek Numerato opět stručně pro Libinst.cz komentuje dění posledních týdnů a odkazuje na zajímavé články k přečtení.
Na Slovensku přišli se zajímavým nápadem, jak přiblížit text Ústavy široké veřejnosti. Jednoduše vytvořili ilustrovanou podobu dokumentu, který shrnuje základní lidská práva a představuje nejvyšší právní normu. Vznik ilustrované Ústavy navíc sympaticky podpořili úspěšným crowdfundingem.
Je fascinující, jak pestré využití začínají mít drony, tedy bezpilotní letadla, která si dosud pořizovalo pár nadšenců spíše jen tak pro zábavu a bezúčelné poletování po obloze. Na Islandu počítají se zapojením dronů v segmentů food delivery. Drony tedy budou dovážet jídlo na objednávku, tak jako to u nás dělají řidiči ve službách Dáme jídlo. V Tanzanii zase pomohou s přesunem lékařských zásob včetně vakcín a krve. A kdekoliv na světě by mohly drony významně vypomoci také s výsadbou stromů. Jeden by prý zvládl vysázet až 100 tisíc stromků denně.
A pokud vás výše uvedený výčet „droních“ schopností uvrhl do deprese, že vám stroje vezmou práci, třeba vás uklidní slova ekonomky Deirdre McCloskeyové. Ve stručnosti říká, že roboti nám práci nevezmou. Nikdy v minulosti totiž technologické inovace nezpůsobily zásadní nárůst nezaměstnanosti a není důvod, aby tomu tak bylo nyní (autoři knihy Druhý věk strojů tvrdí něco jiného). McCloskeyová však zároveň varuje, že bychom se měli mít na pozoru před snahou politiků „chránit“ stávající pracovní místa.
Tímto problémem je aktuálně zasažena Indie. Ministr dopravy Nitin Gadkari totiž v zemi zakázal autonomní vozidla. Hlavní motivací této restrikce je chránit pracovní místa. Indie by tak ovšem nejspíše přišla o možnost získat více prostoru tzv. pro život, což by přelidněná země jistě uvítala. Podle futuristických vizí by si totiž s nástupem autonomních vozidel měly silnice a města značně ulevit.
Petr Houdek na svém blogu popsal, jak dostupnost informací v cizím jazyce dokáže v určitém městě podpořit turistický ruch. Do několika španělských měst zavítalo více zahraničních turistů jen díky tomu, že jim na Wikipedii byl založen podrobný profil v různých jazykových mutacích. Houdek však upozorňuje, že přimět politiky či úředníky k podobným experimentům je velmi obtížné. „Politik nebo státní úředník prostě ví, jak problém (ne)řešit. Co zažil, doslechl se nebo co mu někdo někdy řekl, vždycky přesahuje veškerost naakumulovaných odborných a vědeckých znalostí a metod. V kombinaci s neochotou, někdy až zbabělostí zkusit nový nápad, protože v něm odhalil bezvýznamnou nejasnost, neomylně vyústí v preferenci statu quo nebo v plýtvání peněz na řešení, která nefungují.“
Jedno z nejlepších vysvětlení, o čem je vlastně sdílená ekonomika, přinesl Art Carden v článku pro LearnLiberty.org. Pod názvem Kapitalismus, který nevyrábí vyšel i v češtině na Finmagu. „Sdílená ekonomika nám nepřinese moc hmatatelných novinek, spíš jde o to, že budeme mnohem efektivněji využívat věci, které už máme. Věci na nesprávném místě se přesunou na správné místo a uvolní se nové kapacity využitím dřív nevyužívaných zdrojů,“ vysvětluje podstatu novodobého fenoménu Carden.
Videozáběry (mimochodem pořízené dronem) a fotografie CNN ukazují, jak vypadá výsledek občanské války a barbarského řádění islámských radikálů z organizace Islámský stát. Smutný pohled na zdevastované syrské město Rakka nenechá jen tak někoho chladným.
Barack Obama vyslal do doby, kdy se potýkáme s ožíváním rasistických nálad, inspirativní vzkaz. Ve svém tweetu citoval americký exprezident Nelsona Mandelu: „Nikdo se nenarodil s tím, že nenávidí jiného člověka na základě barvy kůže, původu či náboženství.“ Tweet, který současně obsahoval Obamovu fotku ve společnosti dětí, překonal rekord v oblíbenosti (měřeno co do počtu získaných srdíček”) na sociální síti Twitter.
