Ve světle současného vývojev tzv. socialistických zemích je velmi zajímavé a inspirativní studovatHayekovu vizi kolektivistického státu. Jeho myšlenky uzrávaly ve 30. a 40.letech v dílech: Cesta do otroctví (1944) a Kontrarevoluce vědy (1952) adále například v jeho poslední knize Osudová nadutost – omyly socialismu(1988).
Problém informací
Hayek kritizoval centrálníplánování a jeho ambici vědomě organizovat společenské zdroje k dosaženízvláštních cílů specifickým způsobem. Problémem je, že informace používanéplánovacím centrem nemohou být platné, a to nejen proto, že jsou častozpožděny, ale protože závisí na arbitrárních hodnoceních monopolistických firema arbitrárních učení lidských potřeb plánovacím centrem.
Iracionální řád
V tomto iracionálnímhospodářském řádu se firmy chovají racionálně. Pokoušejí se maximalizovat svévstupy a minimalizovat jim předepsané výstupy. Na druhé straně státem plánovanáúroveň spotřeby, úspor, investic, růstu atd. neodpovídá reálným potřebám členůspolečnosti a jsou v rozporu se záměry a zájmy jednotlivých členůspolečnosti. Z těchto důvodů nelze plány v tzv. socialistickýchzemích uskutečnit.
Oproti tomuje liberální společnost nejracionálnější systém, který umožňuje různýmjednotlivcům uskutečňovat své vlastní cíle. Dochází k maximálnímu využitívědomostí a individuálních motivací. Taková společnost je založena naabstraktních pravidlech, která umožňují jednotlivcům koordinovat své záměry.
Kritika Keynese
Hayek také kritizoval teoriiJohna Maynarda Keynese. Vládní zásahy do fungování trhu řeší problémy pouzekrátkodobě. Z dlouhodobého hlediska jsou škodlivé. To vysvětluje krizikeynesiánské ekonomie od začátku 70. let a návrat k neoklasice aklasickému liberalismu.
Žádný tržní mechanismus
V tzv.socialistických zemích nemůže fungovat tržní mechanismus, protože neexistujetrh kapitálu a práce a ostatní ceny stanovuje stát. Hlavní charakteristikoutzv. socialistických ekonomik je nedostatek. Stínová ekonomika se rozvíjíparalelně s oficiálním hospodářstvím.
Na legálnímtrhu se zvyšují ceny díky pseudoinovacím. „Nová“ zboží se mimo ceny téměřneliší od starých. Z tohoto důvodu dochází v zemích, jako jeČeskoslovensko, ke skryté inflaci, která je vyšší než uvádějí oficiálnístatistiky.
Absencetrhu práce má významné dopady nejen na ekonomickou efektivnost, ale také naindividuální morálku. Právo na práci a povinnost pracovat jsou obsaženyv ústavách všech tzv. socialistických zemích. V důsledku toho bynemělo docházet k nezaměstnanosti. Ve skutečnosti však docházík latentní nezaměstnanosti ve formě omezeného nebo neefektivního využívánípracovní doby. Důsledky pro veličinu národního důchodu jsou totožné, jakoby bybyla nezaměstnanost.
Morální důsledky
Společenskémorální důsledky jsou horší, protože lidé dostávají peníze za práci, kterounikdy neudělali. Nevykonaná, avšak zaplacená práce způsobuje, že poptávka jevyšší než nabídka. V důsledku toho narůstají ve společnosti fronty a vevšech oblastech ji zachvacuje korupce. Hlavním úkolem pro tzv. socialistickézemě by mělo být osvobození jednotlivce. K tomu je zapotřebí prosaditintelektuální svobodu a vládu zákona. Dále je nezbytné ustanovit nedotknutelnávlastnická práva. Toho všeho nelze dosáhnout bez liberalizace našehopolitického a hospodářského systému. Tím dojde k podání důkazu o platnostiHayekovy vize.
