Do prvního dne voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zbývá 93 dnů. Pro některou politickou stranu je to doba ještě velmi dlouhá, jiná ji chápe jako nejvyšší čas na stupňování předvolební kampaně. V posledních týdnech se politikové předhánějí tu ve slibování léků našim seniorům zdarma, tu zase dotaci těm, kteří vlastní stará, ojetá auta na nákup auta nového, jinde podporou pořízení si bytu mladými rodinami. Všechny tyto sliby mají jedno společné. Na jejich realizace jsou potřeba peníze a to nemalé částky.
Jen velmi těžko a pomalu se daří bortit některé přežívající mýty o tom, že vysoké přerozdělování finančních prostředků zabezpečuje spravedlivější společnost a zvyšuje míru solidarity. Zapomíná se na řadu protiargumentů. Každé přerozdělování něco stojí, tudíž prostředky, které se vyberou, tak nikdy nejdou v celé výši ve prospěch potřebných. S přerozdělováním jsou spojené mnohdy nemalé náklady. Tento argument je v poslední době podporován téměř každý týden informacemi a zprávami různých institucí, včetně Nejvyššího kontrolního úřadu. Objevují se stále častěji vážná pochybení osob, které hospodaří s prostředky z veřejných rozpočtů. Nejedná se už jen o jednotlivé miliony či desetimiliony, ale pohybujeme se v řádech několika desítek miliard korun, které nebyly účelně a hospodárně vynaloženy. Např. NKÚ tvrdí, že byly prohospodařeny. Dalším argumentem proti nadměrnému přerozdělování je velmi neprůhledné zadávání veřejných zakázek. Velmi často se používá možnost zadat zakázku na základě výzvy jedinému zájemci. Tento způsob rádi používají vládní úředníci. Vzpomeňme si jenom na průběh výběru privatizačních poradců pro některé firmy, případně výstavby určitých úseků dálnice.
Velmi zdlouhavé je i bourání dalších mýtů, např. toho, že zavedení rovné sazby daně z příjmů a případně i DPH (zdůrazňuji slovo sazby) nemusí poškodit příjmově slabší skupiny. Někteří politikové, ne zcela správně hovoří v rovné dani, což je mimochodem může stát řadu hlasů voličů. Voličům se potom obtížně vysvětluje, že nebude platit stejnou výši daní ten kdo má 100.000 Kč a ten kdo má 10.000 Kč příjmů. (Rovnou daní je např. daň z hlavy.) Bourání mýtu spočívá v tom, že za jistého nastavení systému na něm mohou vydělat právě i současné nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Hlouběji se nad nápadem zavedení rovné sazby daně z příjmů zamyslí ten, kdo bude vyplňovat daňové přiznání za loňský rok. Řada osob si po přečtení poučení k tomuto daňovému přiznání a po snaze vyplnit ho, začala podrobně studovat projekt rovné daně. Nechtěně tak současná vládní garnitura složitým formulářem může nahnat řadu voličů do náruče toho, kdo prosazuje zjednodušení daňové soustavy a hlavně průhlednost a jednoduchost při vyplňování daňových přiznání.
Potvrzuje se, že lepší než nadměrné přerozdělování prostředků je ponechání peněz tam, kde jsou vytvořeny.
Ve světle současných diskusí se vrátím k návrhu, který byl v Metru již publikován. Jedná se o první krok ke snížení daňového zatížení ekonomických subjektů v našem hospodářství a první krok i ke zjednodušení daňové soustavy. Političtí představitelé jednotlivých stran již prezentovali své základní vize ohledně dalšího vývoje daňové soustavy a v nich se nachází opatření blízké stranám, které v současné době mají možnost prosadit změny v Parlamentu. Mohou tak již teď před volbami ukázat svým potencionálním voličům jak to myslí se svými sliby vážně. Podle veřejně dostupných informací je zřejmé, že se shodnou na nutnosti snížit daň z příjmů právnických osob. Dokonce se dá říci, že by se mohli domluvit i na míře tohoto snížení. Dejme tomu na 20 % (ze současných 31 %). Prosté kupecké počty říkají, že součet mandátů politických stran, kterým takovéto snížení není proti mysli, nám dává dohromady 100 hlasů. K tomu 1 hlas nezařazené, jejíž nová strana tento návrh podporuje také. Dohromady je tedy k dispozici 101 hlasů. Ukazuje se, že čas před volbami je daleko příhodnější pro tento krok. Po volbách mohou vzniknout různé koaliční či opoziční spletence, kdy např. socialisté mohou účast lidovců ve vládě podmiňovat požadavkem na zachování či dokonce zvýšení daňových sazeb.
Zvedne některá z politických stran hozenou rukavici a nebo zůstane jen u proklamování slibů a následně i u výmluv, že volby rozhodly tak, že tyto sliby nelze naplnit?
