Občané jsou pravidelně seznamováni s celou řadou makroekonomických údajů, jejichž sledování zajišťují různé úřady. A tak byť s určitým časovým zpožděním se dozvídáme údaje o růstu spotřebitelských cen (míry inflace), o pohybu cen výrobců, cen zahraničního obchodu, cen stavebních prací či zemědělských produktů. Pravidelným údajem, s kterým se občané setkávají je sledování vývoje míry nezaměstnanosti, počtu uchazečů o práci či volných pracovních míst. Měsíčně mohou sledovat vývoj průmyslové výroby, stavební výroby či bilanci zahraničního obchodu. Další údaje poskytuje centrální banka např. o stavu vkladů či úvěrů, o vývoji peněžní zásoby v ekonomice či o množství oběživa. Ministerstvo financí publikuje statistické údaje o plnění výdajové a příjmové stránky státního rozpočtu, o stavu zadlužení a ministerstvo práce a sociálních věcí nás informuje o stavu v sociální oblasti a především pak v důchodovém zabezpečení.
Ekonomická interpretace těchto statistických údajů jednotlivými politiky může být rozdílná. Týká se to zvláště údaje, který mnozí z nich považují za nejdůležitější a to je pravidelné čtvrtletní posuzování dynamiky růstu či poklesu hospodářství prostřednictvím ukazatele hrubého domácího produktu (HDP). O jeho vývoji za rok 2001 budou občané informováni právě zítra 21. března. Dozvíme se nejen jak se ukazatel HDP vyvíjel v posledním čtvrtletí loňského roku, ale budeme informováni jaké výsledky jsme v pohybu HDP dosáhli za celý rok.
Význam ukazatele HDP bývá často přeceňován. Při určitém zjednodušení můžeme říct, že se jedná o peněžní vyjádření hodnoty zboží a služeb vyrobených na určitém teritoriu během určitého období. Už samotné zjišťování podkladů je zatíženo mnohými nepřesnostmi a chybami. Statistický úřad si pomáhá tím, že rozesílá jednotlivým firmám dotazníky, které oni sami vyplňují. Při sumarizaci může docházet k přesnému součtu nepřesných podkladových čísel. Chyby se mohou objevovat u odhadů produkce malých firem a živnostníků. Samotný ukazatel HDP nám ovšem nic nemusí vypovídat o úrovni blahobytu obyvatel daného území. Ukazatel HDP téměř nezachycuje produkci zboží či služeb, kterou si vzájemně poskytují jednotlivé domácnosti či členové domácností mezi sebou. Jen hrubými odhady je zachycena třeba samovýroba zemědělské produkce. Ukazatel HDP není schopen měřit ani stínovou ekonomiku ani ekonomiku „černou“. Nepostihuje kvalitu ekonomického a společenského prostředí obyvatel, neumí poměřovat hodnotu volného času a v neposlední řadě jen velmi obtížně a zkresleně může vyjadřovat kvalitu životního prostředí.
První odhady o změnách v pohybu HDP bývají publikovány s relativně značným časovým zpožděním. Tyto údaje bývají často a značně revidovány. Například před rokem byly publikovány údaje o velikosti HDP za rok 2000. Podle nich ekonomika rostla v roce 2000 o 3,1 %. Po několika dalších měsících bylo oznámeno, že tento údaj není 3,1 %, ale 2,9 %. Statistikové sice řeknou, že je to v rámci statistické chyby, ovšem zapomenou dodat, že tato statistická chyba se může týkat i změn výsledků národních účtů za rok 1999, řádově i několika desítek miliard korun.
Ukazatel HDP nepostihuje některé nehospodárnosti, které nevedou ke zvyšování životní úrovně občanů. Tak např. několikeré rozkopání stejného místa ulice (v Praze např. Karmelitská, Vodičkova) nám sice přináší přírůstek HDP, ale nepřináší nám zlepšení užitných hodnot plynoucí z této dodatečné práce. Nesmíme zapomenout také na to, že ukazatel HDP se zabývá ekonomikou jako celkem. Rychlý růst HDP nemusí mít nutně pozitivní vliv na životní úroveň většiny obyvatelstva. Občany by tedy mělo zajímat to co se týká individuálně přímo jich a co je spojeno nejen s kvantitativním vymezením úrovně ekonomiky, ale i s kvalitou prostředí ve kterém žijí. Proto ani při zítřejším vyhlášení výsledků HDP za rok 2001 nepodléhejme zbytečné eufórii či nadměrné skepsi. Ukazatel HDP je pouze jedním a velmi nedokonalým statistickým údajem, který poměřuje výkonnost ekonomiky a mnohdy může mít pramálo společné se spokojeností občanů.
