Českého Lawrence z Arábie oslavují jen Rakušané
„Chtěl bys vědět, jak jsem vyrostl? Pomalu, velice pomalu. Po složení závěrečných zkoušek na základní škole mně bylo sděleno, že se nehodím pro gymnázium, protože jsem vyložený budižkničemu. A nyní jsem profesorem na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Instinkt vědce mě vedl do neznámých pouští. Na své první výpravě jsem byl napaden, oloupen a nechán na poušti nahý. Dodnes jsem procestoval více než deset tisíc mil tajemnou pouští na velbloudím hřbetě a jsem uznán za šejka dvou arabských kmenů.Můj první podstatný objev byl považován za sebeklam a všichni mě považovali za podvodníka. Později byly mé původní mapy publikovány a Americká geografická společnost mi udělila Velkou zlatou medaili a mé jméno z bronzových písmen umístila ve své Dvoraně slávy. A jak jsem tohoto všeho dosáhl? Neotřesitelnou vírou v Boží prozřetelnost, neustálým plněním svých povinností a železnou vytrvalostí.“Tak zní část životní zpovědi světově proslulého orientalisty Aloise Musila, jak ji sám publikoval počátkem třicátých let minulého století.
Na pár minut v Amře
Alois Musil se narodil 30. června 1868 jako nejstarší z pěti dětí v rodině rolníka v moravské obci Rychtářov. Jeho bratrancem z druhého kolena byl slavný rakouský spisovatel Robert Musil. Na rozdíl od něho zůstala Aloisovým mateřským jazykem čeština. Po gymnáziu se zapsal na teologickou fakultu do Olomouce, kde jej fascinovalo studium Starého zákona a zvláště nauka o monoteismu. S finanční podporou olomouckého arcibiskupa studoval Musil v letech 1895 až 1897 na École Biblique francouzských dominikánů v Jeruzalémě. Poté se přesunul na jezuity vedenou Univerzitu svatého Josefa v Bejrútu.Během studií procestoval Palestinu, Gazu, Sinaj, Egypt a ostatní biblické země. Zpočátku jako účastník studijních zájezdů, ale brzy začal podnikat výpravy sám a například mezi Bejrútem a Jeruzalémem jezdil sólově na koni. Začaly ho přitahovat starší než biblické památky a především život beduínů v poušti. Dokázal se s beduíny spřátelit, žít s nimi dlouhou dobu a nakonec se stal u kmene Rwala jedním ze dvou šejků, když jej stávající šejk Nuri ibn Šalan adoptoval za bratra. Získal také arabské jméno -– Musa ar-Rweilí. Na dvě desetiletí se z něj stal člověk s dvojím osudem -– vážený profesor na olomoucké univerzitě a arabský šejk.Ještě za studií v roce 1896 se na první cestě do pouště od beduínských přátel dozvěděl o místě nazývaném Amra, což měl být zachovalý hrad plný maleb. Bohužel na území znepřáteleného kmene Beni Šakhr. Přesto se k hradu vydal. „Vstoupil jsem do hradu a všude jsem uviděl zbytky maleb.“ (A. Musil, Tajemná Amra, Praha 1932.) Musel z něj ovšem kvůli nepřátelským beduínům utéci. Proto zvolil jinou strategii a spřátelil se i s představiteli kmene Beni Šakhra, kteří mu o dva roky později umožnili strávit v Amře několik dalších minut.Po návratu do Evropy popsal krásu maleb, které se naprosto vymykaly islámské tradici -– lovecké scény, obnažené ženy, portréty panovníků. Mezi jinými Caesara, vizigótského Rodericha, byzantského Justiniána. Všichni se mu vysmáli.
Musil vs. Lawrence
Musil se proto v červnu 1900 vrátil do Amry znova. Měl štěstí. Oba původně znesvářené kmeny již spolu uzavřely mír, a tak mohl strávit v tajemné Amře několik dní. Vyfotil zde 120 fotografií, namaloval množství plánků a studií. Umlčel tak pochybovače a stal se uznávanou kapacitou. O rok později byl v Amře znovu a výsledky výzkumu publikoval v roce 1907 pod titulem Qasr al Amra.V roce 1906 jej britské ministerstvo zahraničních věcí požádalo o to, aby vytyčil hranici mezi Egyptem a Palestinou. Jeho práce byla využívána ještě po osmdesáti letech pro řešení hraničních sporů mezi Izraelem a Egyptem. V geografické činnosti pokračoval i v dalších letech např. pro Vídeňskou akademii. Stal se tak vlastně předchůdcem jiného slavného arabisty, legendárního plukovníka T. E. Lawrence.Během první světové války se osudy obou mužů střetly. Lawrence přijel z pověření britské Intelligence Service sjednotit arabské kmeny proti Turkům. Musil měl od rakouské a německé vlády podobný úkol -– sjednotit arabské kmeny proti Anglii. Díky tomu, že vztahy mezi tureckou vládou a Araby byly historicky velmi špatné a naopak britská vláda poskytla povstání pouštních kmenů účinnou podporu, uspěl Lawrence. To rozhodlo spolu s vojenskou genialitou generála Allenbyho první světovou válku na Blízkém východě proti Turkům. T. E. Lawrence se pak díky americkým novinám a později filmu stal a navždy zůstane Lawrencem z Arábie.Po první světové válce Musil volí československé občanství a přes některé útoky proti své osobě (profesor Sadílek ho nazval habsburským lokajem) pracuje jako profesor na Filozofické fakultě Karlovy univerzity až do roku 1937. Píše jednu knihu za druhou ve všech možných jazycích. Pět jeho knih o cestách po Arábii publikovala Americká geografická společnost, mezi nimi velkou monografii o Musilově „domovském“ kmeni Rwala, jedenáct knih sepsal o jednotlivých blízkovýchodních státech, sestavil přehled křesťanských kostelů v Orientě, vydal několik set článků o politice, historii, zemědělství. Ještě k tomu napsal několik úspěšných knížek pro děti -– nejznámější je „V neznámé zemi“, příběh českých dětí ztracených v poušti mezi Damaškem a Bagdádem. Nikdo v dějinách české literatury pro děti nedokázal vyjádřit větší náboženskou toleranci mezi křesťany a muslimy.U hradu Amra v Jordánské poušti stojí památníček, na němž je anglicky a arabsky vyryto: „Tyto Umájovské hrady byly objeveny rakouským cestovatelem Aloisem Musilem. Věnuje Rakouská orientální společnost“.
