Jedno svědectví o nelehkém osudu soukromých rezervací
Představte si inzerát:
Prodám rezervaci o rozloze 19 050hektarů (což odpovídá asi polovině rozlohy Krkonošského národníhoparku). Kromě pozemků je součástí prodávané rezervace menší vysoceluxusní ekoturistický hotel s veškerým vybavením. Rezervace zahrnuje1000 kilometrů komunikací, přistávací plochu pro letadla, 2 přehrady,hospodářské budovy, desítky kusů volně se pohybujících zvířat a jeoplocena elektrickým plotem. Kromě toho dostanete také terénní vozytypu Toyota Landcruiser, počítače, radiové vysílačky a další zařízení.Vše ve výborném stavu. Cena? V přepočtu 125 milionů českých korun.
Je to výhodné? I pokud neuvažujete hodnotu veškerých budov,infrastruktury a dalšího příslušenství, za metr čtvereční zaplatíte 66haléřů. Území o rozloze České republiky byste za tuto cenu koupili za52 miliard korun. Natrvalo byste tedy mohli získat celou plochu státu za 6% prostředků, které protečou státním rozpočtem ČR za jediný rok. Nemá smysl čtenáře dále napínat. Takový inzerát skutečně existuje.Jen vyměňte střední Evropu za bezkonkurenčně nejvyspělejší zemi Afriky– čtyřicetimilionovou Jihoafrickou republiku. Majitel tedy neprodávánemovitost kdesi v africkém zapadákově, ale v zemi, které je běžněoznačována za (jediný) motor Afriky a těší se na kontinentu jinaknevídané úrovni infrastruktury. A nezapomeňte také, že vzácnými zvířatyse v těchto končinách rozumí antilopy a nosorožci. Jen za 22prodávaných nosorožců byste v aukcích zaplatili několik milionů korun.A znovupořízení budov, oplocení a všeho ostatního by přišlo na víc, nežco majitel za celou rezervaci žádá. Pozemky byste vlastně dostali zcelazdarma. Přitom ekoturistika je velmi oblíbená a návštěvníci jsou dnesochotni platit za luxusní pobyt v přírodě poměrně vysoké částky. Pročtedy majitel nabízí tento zlatý důl tak levně?
Každá nemovitost podléhá místním podmínkám i specifickýmpohnutkám prodávajícího a každá transakce v tomto sektoru je proto vždytrochu jiná. Obecně však lze říci, že cena nemovitosti v sobě vždyreflektuje budoucnost. Cena je součtem výnosů, které (budoucí) vlastníkočekává, že nemovitost bude přinášet v budoucnu. Nízká cenaekoturistické rezervace, která jinak majiteli vydělává dobré příjmy,naznačuje něco jiného – obavy z budoucnosti.
V Jihoafrické republice jsou poměrně časté právní spory mezipůvodními obyvateli země a (obvykle bělošskými) vlastníky půdy. Tytozcela legitimní a opodstatněné procesy, které mají za cíl soudní cestounapravit křivdy koloniální minulosti, mohou způsobit stávajícímuvlastníkovi značné komplikace či ztrátu vlastnictví. Prodávanárezervace však takovými majetkovými nároky zatížena není. Budoucímajitel se tedy právního řešení majetkových sporů obávat nemusí. Proč tedy vlastník požaduje tak nízkou kupní cenu?
Protože vidí vysokou kriminalitu, které stát nedokážeúspěšně čelit. Protože slyší prohlášení nejvyšších představitelů, kteříjiž dlouho nabádají k mimo-soudnímuvyvlastňování. Protože se obává, že pohraniční řeka Limpopo, řeka,která nezastaví tři tisíce uprchlíků ze Zimbabwe za den, nedokážezabránit nákaze reál-politiky marxistů jihoafrických od skálopevnýchmarxistů v Zimbabwe.
A poučení? Majitelé soukromých rezervací to nemají lehké.Státní intervence do fungování společnosti často nepřejí jejich vzniku,i když by spotřebitelé (např. turisté) rádi kupovali jejich služby, afinancovali tak jejich existenci a provoz. Obecně přitom v ekonomiceplatí, že lidé mají větší naději získat efektivní (např. ekologické)služby od konkurujících si podnikatelů, než od monolitu monopolnístátní instituce (jako je např. správa národních parků). Soukromívlastníci jsou proto nadějí pro ochranu africké přírody, která bohužel zůstává nevyužita.
O ekonomickém přístupu k ochraně životního prostředí pojednává autor v jedné z kapitol knihy Ekonomie a životní prostředí: nepřátelé či spojenci.
