Brazilské hospodářství loni dosáhlo nejvyšší dynamiky za poslední tři roky, když jeho HDP vykázal růst 5,4 procenta. To není na vyzrálou ekonomiku s téměř 200 miliony obyvatel, která nemůže expandovat z nízkých čísel podobně jako Indie či Vietnam, až tak málo. V roce 2007 do země přiteklo zahraničních investic za 35 miliard amerických dolarů, což bylo o 84 procent více než před rokem. Brazílie se poprvé ve své historii z dlužníka proměnila v čistého věřitele a její devizové rezervy dosahují asi 198 miliard dolarů. Pozornost investorů v poslední době také upoutala oznámení S& P a krátce poté i agentury Fitch o zvýšení ratingu. Pátá nejlidnatější země světa se tak dostala do investičního pásma, což bude znamenat prohloubení zájmu (nejen) institucionálních investorů, pokles rizikové prémie a růst cen aktiv, brazilskou měnou počínaje.
DOHÁNĚNÍ ZMÍRŇUJE ROZDÍLY
Poslední vývoj potvrzuje odhady, které brazilské hospodářství zařazovaly společně s Ruskem, Indií a Čínou do skupiny nejvýznamnějších nastupujících ekonomik. Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva považuje růst Brazílie za stabilní a směřující k vytváření pevných základů průmyslové ekonomiky. Je však jeho optimismus na místě? Zásluhy současných vládních představitelů jsou nesporné. Přinejmenším v tom, že podnikavosti lidí nebránili tolik jako někteří jejich předchůdci. Proces přirozeného dohánění prostřednictvím mezinárodního obchodu a investic tak mohl relativně nerušeně zmírňovat rozdíly mezi Brazílií a vyspělejšími částmi světa. Kromě toho však působily příznivě i další faktory.
Uvolněná měnová politika v posledních letech usilovně foukala do plachet hospodářského růstu. Brazilská centrální banka během dvou let snížila osmnáctkrát úrokové sazby z 19,75 až na 11,25 procenta. Pokles nákladů financování byl jedním z faktorů expanze stavebnictví. Růst úvěrů umožnil domácnostem zvyšovat spotřebu a firmám více investovat. Spotřebitelské úvěry zaznamenaly v roce 2007 třetinový nárůst. To se projevilo v růstu dluhově financované spotřeby. Prodeje automobilů se za minulý rok zvýšily na 2,4 milionu, což představuje navýšení o 28 procent. Podíl úvěrů soukromému sektoru na HDP dosahuje 35 procent – nejvíce od května 1995. To neznamená, že by tyto ukazatele nemohly dále růst. Avšak v posledních letech získala ekonomika úvěrovou expanzí poměrně značný impulz, který v podobné míře může jen sotva působit i v budoucnu. Politika levných peněz nebude moci dále pokračovat kvůli rostoucí inflaci. Ta dosáhla v dubnu dvouletého maxima, když spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o pět procent. Ceny výrobců přitom v dubnu dokonce vykázaly meziroční růst o 12,8 procenta – nejvíce za tři roky. Centrální banka proto v dubnu poprvé po několika letech zvýšila klíčovou sazbu o půl procentního bodu na 11,75 procenta a stejné zvýšení následovalo i v červnu. Brazilskému hospodářství pomohl i reálný růst světové ekonomiky, který v letech 2004 až 2007 dosahoval v průměru 5,2 %. Ten podnítil zvýšení poptávky a růst cen brazilských exportních surovin. Podle ústavu Morgan Stanley objem čínských dovozů v minulosti významně ovlivňoval ceny brazilských exportních komodit. Souvislost vývoje brazilského hospodářství a komoditních cen pak dokresluje další pozorování. Zatímco v období let 2004 až 2007 rostly v průměru meziročně ceny komodit tempem 11,5 procenta a hospodářství Brazílie díky tomu expandovalo o 4,5 procenta ročně, v letech 1999 až 2002 rostla brazilská ekonomika jen polovičním tempem, přičemž ceny komodit v tomto období klesaly o 4,4 procenta ročně. Zpomalení světové ekonomiky by proto pro Brazílii mohlo mít nepříznivé důsledky.
NESNESITELNÁ LEHKOST RŮSTU
Problémem pro další udržitelnost brazilského růstu je skutečnost, že byl z velké části vyvolán velmi příznivým globálním ekonomickým prostředím, nikoli pozitivním dopadem politicky bolestných reforem. Fiskální rovnováha je snadno dosahována bez nutnosti seškrtávat výdaje díky rekordní výši daňových příjmů. Omezený tlak na reformy se projevuje i v hodnotící zprávě Světové banky, která v rámci studií Doing Business posuzuje podnikatelské prostředí jednotlivých ekonomik světa. Brazíliie, v žebříčku na 122. místě, zaostává za vyspělejšími ekonomikami regionu, jako jsou Chile a Argentina. Chile obsadilo 33. příčku, zatímco Brazílie si meziročně pohoršila o devět míst.
Až ale pomine současný vysoký zájem o brazilské vývozy a vyčerpají se efekty domácí měnové expanze, hospodářská politika a nezreformované instituce ukáží, jak mohou znepříjemnit přizpůsobení ekonomiky v obtížných časech.
ROPNÁ KLETBA
Pokud by se nakonec potvrdil nedávný objev ropných ložisek v odhadovaném objemu 33 miliard barelů, proměnila by se dnes soběstačná Brazílie snadno v čistého exportéra. Potrvá ovšem ještě mnoho let než černé zlato z nových nalezišť přiteče na světové trhy. Naftová nadílka se ale může proměnit v dar dosti danajský. Ropné příjmy plynoucí do státního rozpočtu nebo polostátních firem by totiž posílily moc politiků na úkor soukromého sektoru. Domácí měna real by kvůli konverzím ropných příjmů byla vystavena tlakům na posilování, což by ohrozilo konkurenceschopnost exportérů například v důsledku rostoucích cen vstupů (například mezd) vyjádřených v cizí měně. Snadný nárůst bohatství by také významně omezil motivace politiků usilovat pomocí reforem o zlepšení flexibility a výkonnosti neropné části ekonomiky.
ZÁCHRANA V ZEMĚDĚLSTVÍ?
Brazílie je největším světovým vývozcem masa, kávy a cukru a druhým nejvýznamnějším exportérem obilnin, pochvaloval si nedávno ministr zemědělství Reinhold Stephanes. Pro brazilské pěstitele je růst cen potravin dobrou zprávou. Vidina ziskové příležitosti výrobce motivuje k rozšíření produkce a přispěje k částečnému zmírnění situace na světových trzích. Efektivní zemědělství a příhodné klima neznamená výhodu jen v produkci potravin. Brazílie je s podílem 32,6 procenta druhým největším producentem etanolu hned za USA. Náklady na výrobu etanolu, který se zde získává nikoli z obilí, ale z cukrové třtiny, jsou v Brazílii asi o 40 procent nižší než v USA. Hektarová výnosnost je pak dvojnásobná opět ve prospěch třtiny. Brazilští představitelé přitom v reakci na protekcionistické snahy bránit brazilskému vývozu opakovaně ujišťují, že pro rozšíření produkce lze využít půdu nyní ležící ladem, a nehrozí tak bezprostřední negativní ekologické dopady.
Dolarová inflace cen potravin umocněná o důsledky dotačních politik biopaliv tak Brazílii, na rozdíl od jiných rozvíjejících se ekonomik, přílišné vrásky dělat nemusí. Naopak, růst exportu zemědělských komodit by mohl při poklesu vývozu cyklických průmyslových surovin pomoci zmírnit dopady světového zpomalení na brazilskou ekonomiku.
Existují sice faktory, které z Brazílie dělají poněkud odlišnou investiční příležitost, odpovědný investor však nemůže brát rizika na lehkou váhu. Deficit běžného účtu činil pro duben za předchozích 12 měsíců 14,7 miliard amerických dolarů. To je nejvíce za posledních šest let. Prohlubování deficitu běžného účtu v důsledku rostoucích importů je možná jen prvním signálem. V současnosti je deficit snadno financován přílivem zahraničních investic. Situace by se však změnila, pokud by poklesly exportní surovinové příjmy a ochabl zájem zahraničních investorů. I nejnovější čísla potvrzují, že se brazilská ekonomika přehřívá. Ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla o 5,8 procenta a meziroční inflace se v květnu vyšplhala na 5,58 procenta. To je nejvíce od ledna 2006. Světový komoditní cyklus, domácí přehřátá ekonomika, fiskální výdaje uvyklé na rychlý růst ekonomiky a nepříliš kvalitní institucionální prostředí proto musí vyvolávat otazníky.
