Samsung pomůže indickému venkovu. Nejen proto, že firma chce konat dobro. Vidí mezi „chudáky“ zajímavou ziskovou příležitost.
V médiích lze často slyšet, že na globalizaci nejvíce doplácejívenkované v rozvojových zemích. Něco na tom bude. Většina státníchvýdajů spíše než na venkov míří do měst, neboť tam sídlí úřady aúředníci, kteří tok peněz ovlivňují. Titíž úředníci se pak snaží zavéstna venkově prostřednictvím státu direktivně „kapitalismus“. Občas tokončí jako vyvlastňování půdy státem ve prospěch vzniku průmyslových atechnologických investičních parků. Jenže „kapitalismus“ si pomůže sámi bez státních zásahů. A pak může „pracovat“ i pro chudé. V Indii sepro to dají najít nejlepší příklady. Na venkově tu žijí dvě třetinyobyvatel a vzhledem k nižší konkurenci znamená úspěšný průnik firmy dozemědělských oblastí šanci na velmi slušný zisk. Snaha prodávat navesnicích, kde často chybí infrastruktura a doprava během monzunovýchdešťů zcela kolabuje, motivuje firmy přicházet s novými nápady, jaksnížit distribuční náklady a zacílit i ty nejvzdálenější zákazníky.Třeba telekomunikační firmy Airtel a Samsung proto prodávají mobilnítelefony ve spolupráci s farmářským sdružením, které má více než 38tisíc poboček na venkově. Indická pobočka koncernu Unileverspolupracuje s místními komunitami. Firmy mají nové zákazníky, lidé navesnici nemusí trávit čas obtížnou cestou za nákupy do měst. Navíc sičást z nich přivydělává prodejem některých výrobků.
Specifickým tématemje pak pojištění nejchudších. Logika tohoto tzv. mikropojištění jejednoduchá, ale účinná. Například životní pojistka rodinám poskytujeznačnou jistotu, že v případě úmrtí svého živitele nepropadnou naspolečenské dno. Mikropojištění nutně neomezuje tradiční soudržnostrodiny, která normálně vykonává podobnou funkci, naopak nabízí lidemnavíc možnost rozkládat nebo sdílet rizika i napříč jednotlivýmirodinami. Mikropojištění dává odvahu k rozvíjení vlastního drobnéhopodnikání a umožňuje postupný vzestup celé společnosti. V minulosti tobyla paradoxně vládní snaha pomoci chudým, která bránila rozvoji těchtoslužeb. Indický premiér Néhrú pronášel plamenné projevy o povinnostechpojišťoven a vláda přikazovala a znárodňovala. Výsledkem však bylo, žekvalitní služby neposkytoval venkovanům nikdo. Sektor mikropojištění jevhodný zejména pro velké hráče, informuje studie agentury CGAP,pracující pro Světovou banku. V pojišťovnictví platí, že s velikostífirmy klesají jednotkové náklady, a chudí tak mohou pojistku získatlevněji. Nízká nominální výše plateb pojistného ale nutí redukovatadministrativní náklady připadající na jednoho pojištěnce. Ta vedenadnárodní giganty, jako je například AIG, jedna z největšíchpojišťoven na světě, ke spolupráci s místními vesnicemi. Sami venkovanése tak za finanční odměnu podílejí na prodeji pojistek a výběrupojistného. To, co pomáhá chudým, v tomto případě však není charita,ale úsilí firem vytvořit co nejvyšší hodnotu pro akcionáře.
