Meziročně vzrostla inflace o 3,4%, což je nejvíce od jara roku 2002. Je to ale méně než odhadovali analytici. Tito věštci budoucnosti se opět zmýlili. Ale jen o 0,1%, tak jim to odpusťme. Zároveň se předhánějí ve vyjmenovávání příčin nárůstu inflace: mohou za to dražší zájezdy, dopad změn DPH z jara, proti naopak působil pokles cen potravin nebo oděvů. Tato velice podnětná debata je ve skutečnosti mrhání časem. Stručně řečeno, je zcela zbytečná. Odpovídá úrovni ekonomického vzdělávání nejen na českých univerzitách.
Inflace není všeobecný nárůst cenové hladiny („měřeno“ indexem CPI), ale nárůst peněžní zásoby způsobený úvěrovou kreací peněz ČNB a komerčních bank. Posun ve významu tohoto pojmu zatemňuje skutečnou příčinu tendence k neustálému všeobecnému nárůstu cen. Ekonomický establishment má za to, že je nutné neustále něco řídit a ponejvíce pak cenovou hladinu. Že je „cenová hladina“ pouze jejich umělá konstrukce v realitě se nevyskytující, už je moc nezajímá. Jak ale může někdo ovlivňovat něco, co neexistuje? Nemůže. Ovlivňuje něco jiného. Přesto si většina „odborníků“ myslí, že právě teď nastal čas „měnovou politiku znovu utáhnout“ a podle „nich“ tedy snížit tendenci k nárůstu cen. Že to způsobí právě něco úplně jiného, totiž pokřivení relativních cen, které jsou tím skutečným na čem záleží, jaksi nevědí. Nebo spíš vědět nechtějí. Oni přece chtějí to správné, zkrotit ceny, které by se splašily v momentu, kdy by centrální banka přestala dozorovat vývoj cenové hladiny. A tak zřejmě i nadále budeme svědky boje centrálních bank proti problému, který samy produkují, stále budeme svědky neuvěřitelných ekonomických sofismat. Inu, starého psa novým kouskům nenaučíš. Bohužel.
Zase ta inflace
0 Sdílej
