Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali dva makroekonomové – Edward C. Prescott a Finn E. Kydland, tedy jeden Američan (což není překvapivé) a jeden Nor (byť se jmenuje Finn). Tímto se Norové dostávají na „bednu“ v udělování Nobelových cen hned za Američany a Angličany. Mají teď tři nositele – hned první NC v roce 1969 získal Ragnar Frisch a pak v roce 1989 Trygve Haavelmo (oba za ekonometrii). E.C. Prescott sice dnes na University of Chicago neučí, ale velmi blízko s ní spolupracuje a jeho výzkum je kromě Kydlanda spaj zejména se jmény Robert Lucas Jr. a Nancy Stokey, se kterými napsal učebnici „Recursive Methods in Macroeconomic Dynamics“.
Letošní Nobelovka je udělena za výzkum ekonomických cyklů a spoluvytvoření teorie reálných hospodářských cyklů, což není nic jiného než svým způsobem a jinými prostředky návrat ke kořenům – tedy opatrný návrat k ekonomii kapitálu a jeho vlivu na tvorbu cyklů, byť ještě chybí podrobnější pohled na kapitálovou strukturu. Možná je zde určitý prostor pro syntézu s Rakouskými ekonomy, pokud obě znesvářené strany dostanou konečně rozum. Ale buďme historičtí optimisté…
Článek o letošních nositelých Nobelovy ceny přijde během týdne. Články o Nobelistech z několika posledních let jsou v archivu článků:
2003 – Robert Engle a Clive Granger
2002 – Vernon Smith a Daniel Kahneman
2001 – Joseph Stiglitz, George Akerlof a Michael Spence
2000 – James Heckman a Daniel McFadden (zápis přednášky přednesené nejprve na půdě Liberálního institutu a později na setkání České ekonomické společnosti)
1994 – John Harsanyi, Reinhard Selten a John Nash (poznámka k filmu Čistá duše z roku 2001)
1991 – Ronald Coase
1990 – William Sharpe, Harry Markowitz a Merton Miller (aplikace jednoho z M&M tvrzení v praxi)
1976 – Milton Friedman (poznámka k jednomu mýtu týkající se Friedmana, Chicagské školy a reforem v Chile, stručná charakteristika Reaganomiky 80. let 20. století, kdy Friedman zažil svůj vrchol slávy a možná aplikace jedné z Friedmanových myšlenek v české justiční praxi)
