Poté, co Google přistoupil na regulaci vyhledávaných informací podle přání čínské vlády, zvedla se proti této firmě vlna odporu. Nemyslím však, že je oprávněná. Google se nachází v podnikatelské oblasti, která bohužel úzce zasahuje do zájmů čínských komunistů. Jiné podniky, jako třeba průmysloví výrobci, takovou „smůlu“ nemají a nikdo je z podnikání na čínském trhu nekritizuje. Nikdo je neobviňuje z podřizování se režimu(alespoň ne tak razantně). Ale vždyť tito výrobci podnikají na trhu, kde jsou podmínky pro podnikání upravovány přesně tou samou vládou, proti které ochránci lidských práv brojí. Zkrátka, Google má tu smůlu, že se musí vyrovnat s přímým působením čínské vlády a jejích „rozmarů“.
Google se nijak z tržních poměrů v Číně nevymyká. I ostatní vyhledávače, ať už čínské Baidu nebo Netease a nebo americký konkurent Yahoo, musí splňovat stejná kritéria pro podnikání na čínském internetovém trhu. Měl Google na protest odmítnout podnikání na čínském trhu? A k čemu by to bylo? Co by se změnilo? Vedlo by to ke zhoršení služeb, které jsou na čínském internetovém trhu poskytovány v souladu s čínskými regulemi. Nepřítomnost Googlu by nijak nezměnila chování čínské vlády. Firmy se nezajímají o politické problémy, chtějí poskytovat spotřebitelům co nejlepší služby nebo výrobky. Namísto toho se stávají rukojmími v argumentech všemožných „Mirků Dušínů“. Kdyby bylo důsledně postupováno podle takových lidí, měly by veškeré zahraniční firmy ukončit své působení na čínském trhu, neboť tam koneckonců platí daně a podporují tak čínský režim. Doplatili by na to „běžní“ občané, o které se „bojuje“.
Je to naopak tržní prostředí, co může změnit postavení čínské vlády. Kdo sleduje vývoj v Číně, vidí velké změny ve vlivu vládnoucí komunistické strany. Není tajemstvím, že se komunisté postupně etablují v kapitalistickou elitu prostřednictvím podivných „manažerských privatizací“. Ekonomická moc čínské vlády, už beztak rozmělněná (rozsáhlé čínské kolosy nejsou ovládány z centra), se dále rozmělňuje. V Číně skončila éra bankovního klientelismu, kdy se přednostně půjčovalo státním podnikům. Obavy, které na stránkách HN vyjádřil pan Haškovec z Vídeňské univerzity považuji za neodůvodněné. Jednak je nutné vidět tuto oslabující tendenci ekonomické moci čínské vlády a jednak nelze vládu ztotožňovat s ekonomikou. S Čínou neobchodují Spojené státy, Evropa nebo Česká republika. Mezi sebou obchodují čínské firmy, evropské firmy, české a jiné firmy. A většina sektorů v Číně není nijak regulována vládou. Obávám se, že spíše přetrvává vidění, podle kterého je Čína stále socialistickou ekonomikou s velkým podílem státního sektoru. Už několik let tomu tak není. Číně dominuje tržní ekonomika se subjektivními zájmy jednotlivých podnikatelů.
zkrácená verze otištěna v Hospodářských novinách, 10.2.2006
