Pozornost ekonomů,investorů, spekulantů se ve Spojených státech upírá v poslední době na vlivzměny úrokových sazeb na ekonomické ukazatele. Obecně se počítá s tím, že Fedby mohl skončit se zvyšováním úrokových sazeb (Federal Funds Rate) tento rok azvýšit je na úroveň 5%. Vývoj cen je totiž poměrně příznivý. I když ne takdocela.
Míra všeobecného nárůstu cense měří několika způsoby, nejběžnější jsou index spotřebitelských cen a z nějodvozená čistá inflace, která v případě USA abstrahuje od cen potravin aenergií. V USA se ale měří také medián cen spotřebního koše. Pro sledovánícenového vývoje je ale důležité sledovat ještě jeden index. Jde osubkategoriální index PPI, který zaznamenává vývoj cen tzv.mezistatků(PPI(IG)), tedy výrobků určených pro další výrobu. Důvod je zřejmý. Segmentekonomiky, který nevyrábí spotřební statky, ale tzv.kapitálové statky, které senadále používají pro výrobu finálních statků, je totiž důležitý pro sledováníprůběhu hospodářského cyklu. Trpí největšími výkyvy v produkci i cenách.Vzhledem k tomu, že statistický úřad publikuje data pro komputaci širokéhoměřítka struktury ekonomické produkce, tzv.Hrubého domácího příjmu (GDR), seznačným zpožděním (více než rok), musíme pro aktuální sledování cyklu využítzejména data o vývoji cen v kategorii mezistatků.
Poslední data o vývoji cenvypadají velmi nadějně. Měsíční růst CPI zpomalil na 0,1%, čistá inflacedosáhla stejné úrovně. Radost zkazil jen medián CPI, který překvapivě (jak prokoho) zrychlil měsíční růst na 0,3%. Důvod je ten, že se velká část statkůpřesunula do skupiny cen, které rostly v pásmu 3-4%. Včera (21.3.) všakstatistický úřad publikoval čísla o vývoji PPI (velkoobchodních cen) a vše zasebylo veselejší. Ceny spadly měsíčně o 1,4% a o 0,3% klesly i ceny mezistatků.Čistá inflace však vzrostla o 0,3% po 0,4% v lednu. Jde o poměrně smíšenésignály, kdy čisté inflace nezpomalují, ale zrychlují a naopak klesají základníindexy (CPI a PPI). Důvodem je pokles cen v kategorii energií, který vysvětlujerozdíly.
Podívejme se ale na vývojcenových indexů dlouhodobě. Vybral jsem logicky index PPI(IG), který zobrazujeceny v tržním segmentu, který je důležitý pro průběh hospodářského cyklu.Oproti indexu CPI má vývoj PPI mnohem větší rozptyl a jeho změny jsou mnohem“ostřejší”. Umožňuje tak lépe sledovat průběh hospodářského cyklu. Pro každýprůběh expanze je typický průběžný nárůst tohoto cenového indexu a v obdobírecese se stabilizuje či klesá. Oproti tomu index CPI neustále roste. Proobdobí před recesí je typické zrychlení růstu cenového indexu, které je vidětna dvou spodních grafech.
Za posledních čtyřicet letprodělaly Spojené státy celkem šest recesí. Největší cenový nárůst zaznamenalindex PPI(IG) mezi recesemi 1975-1981, kdy vzrostl o 73%. Další dvě recesepřišly po 13,3%, respektive 14,5% nárůstu. Pro všechny recese je typickévýrazné zrychlování meziroční tempa růstu indexu PPI(IG) 2-3 roky před jejichnástupem. Do února letošního roku narostl od poslední recese index PPI(IG) o27%, tedy o dvojnásobek oproti předchozím dvěma expanzívním obdobím. Co se týkáročního růstu indexu, tak ten je nejvyšší od stagflačních 70.let. A tak ač seroční tempo růstu indexu snížilo na 8,2%, je stále téměř dvakrát vyšší než vpředchozích dvou obdobích před nástupem recese (podobné nárůsty je možné viděti v případě indexu očištěného od cen energií). Jde o jasný signál nezdravýchjevů v americké ekonomice indikující silné cenové tlaky v oblasti produkcekapitálových statků. Index PPI(IG) může poskytnout i tzv. “falešný signál”, alevzhledem k vysoké úrovni ostatních indexů a trendu ve vývoji mediánu CPI (anakonec i v základním indexu CPI-U), se zdá současný vývoj jako skutečný stavpřed recesí. Leccos naznačilo i zpomalení růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí.
Ekonomové obecně zůstávajípoměrně optimističtí a očekávají v tomto roce vysoké tempo růstu HDP (3,5%)navzdory soustavnému nárůstu krátkodobých úrokových sazeb od poloviny roku2004. Problémy se hledají snad jen ve vnější ekonomické nerovnováze. Skutečnýmproblémem americké ekonomiky však není deficit obchodní bilance (nebo někdyudávaný jako dvojí deficit indikující kauzální souvislost mezi deficitemrozpočtu a deficitem běžného účtu), ale relativní expanzivní měnová politika vminulých letech. Díky ní došlo v USA k prodloužení výrobního cyklu, nárůstu cenv oblasti výroby mezistatků a strukturované cenové bublině na trhu nemovitostí.
data o vývoji cen vamerické ekonomice publikuje Bureau of Labor Statistics, odkud jsoudata použitá v tabulce a grafech
