Představit své názory asi šedesátce hostů přišli Aleš Dočkal,spolumajitel a vedoucí pražských restaurací Pivovarský dům a Pivovarskýklub, Ladislav Jakl, tajemník prezidenta a ředitel politického odboruKanceláře prezidenta republiky, MUDr. Eva Králíková, odborná asistentkaÚstavu hygieny a epidemiologie 1. LF a VFN a v neposlední řadě MUDr.Boris Šťastný, poslanec Parlamentu České republiky a předkladatelnovely protikuřáckého zákona.
Poslanec Šťastný nejprvepopsal současný antikuřácký zákon, který platí od 1.1.2006, a protožese mu zdál být účinným, rozhodl se navrhnout jeho úpravu a rozšíření.„Všude tam, kde je otevřené nebe, nechť není občan omezen ve svésvobodě kouřit, pokud tím nebude ohrožovat například přítomné děti,“uvedl Šťastný. Naopak v uzavřených veřejně přístupných prostorách by seměla podle návrhu novely zákona stavebně oddělit kuřácká od nekuřáckéčásti. Tam, kde taková úprava nebude možná, měla by být celá prostoranekuřácká. Liberálové prý podle poslance Šťastného argumentují svobodoukouřit, avšak ignorují skutečnost, že při výdechu kouře útočí nasvobodu ostatních dýchat čistý vzduch. „O právech kuřáků liberálovénemluví, já jsem například za celých 15 let, kdy o těchto věcech píšu,ani jednou nezmínil práva kuřáků, nám jde o práva vlastníků rozhodovato charakteru jimi nabízených služeb,“ nesouhlasil s ním Ladislav Jakl.
BorisŠťastný se následně tázal, kde vlastně bere stát právo regulovatsoukromé podnikání. Skutečnost, že to již v mnoha oblastech dělá, nenípodle něj argumentem. Toto právo podle poslance Šťastného vyplýváz existence Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Ta definujeprávo každého občana na státem garantovanou lékařskou péči. Stát máproto povinnost toto právo vykonávat a občanům zajistit zdravotní péči.Z této skutečnosti pak následně vyvodil, že stát tedy pouze chráníveřejné zdraví a proto může vydávat předpisy regulující jisté činnosti.Nutno ovšem podotknout, že toto jsou dvě rozdílné věci. Stát má sicepovinnost poskytovat zdravotní péči, avšak to je něco zcela jiného, nežzabraňovat lidem dobrovolně poškozovat své zdraví.
Následněvystoupila paní doktorka Králíková, která ve své prezentaci naempirických datech dokazovala, jak škodlivé kouření je. Informovalaposluchače, že některé části Spojených států a Kanady, stejně jakoAustrálie či na 200 velkých měst zcela zakázaly kouření v uzavřenýchveřejně přístupných prostorách. Také ukázala, že zákaz kouření v Irskusi pochvalují nejen návštěvníci restaurací, ale i jejich provozovatelé.Ladislav Jakl však oponoval, že tyto argumenty nepatří do debaty ozákazu kouření v restauracích, ale spíše by patřily do debaty, zdazcela nezakázat kouření případně jakými kroky nejlépe proti kouřeníbojovat. Aleš Dočkal také k tématu irských hospůdek přidal vlastnízážitek, kdy jezdil s přáteli po Irsku jako potulný muzikant. V půljedenácté večer, což je zákonem vynucená zavírací doba, se prý neznámíhosté vyzvou k zaplacení a odchodu z restaurace. „Pak se zatáhnouneprůhledné rolety, rozdají se na stoly popelníky a jede se dál,“dokončil svůj příběh Aleš Dočkal. To je údajně důvod, proč se maléhospůdky v Irsku udržely.
Jako třetí se chopil slova LadislavJakl, který hned na začátku zdůraznil, že jde o politický problém,nikoliv o problém škodlivosti kouření jako takové. „Já mám takovýbonmot, říkám, že historie je soubojem dobra a svobody,“ řekl Jakl. Sámprý stojí na straně svobody a obává se, abychom ve jménu těchvšemožných dober nakonec zcela o svobodu nepřišli. Zásadní problémLadislav Jakl vidí v tom, že odpůrci kouření prosazují jakési právopřijít do restaurace a tam se v klidu bez kouře najíst. Takové právovšak neexistuje. Kdyby existovalo, měl by stát povinnost jej zajišťovata provozovat tak síť nekuřáckých restaurací. Stát však podle Jakla můžejen dvě věci: 1. vymáhat obecně platné předpisy platné všude, tedy iv soukromých prostorách – jako příklad uvedl zákaz někoho proti jehovůli fyzicky napadnout – a 2. garantovat smlouvu. Ať se tedy zakážekouření jako takové. Jakl však zdůraznil, že nevidí jediný důvod, pročby měl někdo mít právo požadovat po provozovateli nějaké živnosti(například kuřácké restaurace), se kterou jsou spojeny nějaké služby,aby mu poskytl služby jiného typu. „Stejně tak nemáte právo chtítv knihkupectví květiny,“ vysvětloval Jakl. Na závěr svého vystoupení seještě podivil, jak je možné, že majitelé restaurací nedemonstrují zazákaz kouření, když je to podle doktorky Králíkové tak ekonomickyvýhodné.
Jako poslední pak vystoupil Aleš Dočkal, který se jakomajitel restaurace držel praktické roviny celého problému. Přítomnépobavil informací, čímž reagoval na starost Evy Králíkové o zdravíčíšníků, že je v podstatě nemožné sehnat číšníka–nekuřáka. Zdůraznil,že stát nemá žádnými způsoby pečovat o zdraví lidí, protože to je věcíkaždého jednotlivce. Má maximálně informovat a starat se o nezletilé.Podle Dočkala by se měly prostory rozdělit na ty, kam člověk v podstatěmusí, což jsou například úřady, školy, státní instituce nebo obchody –a tam kouření zakázat –, a na ty, kam nemusí. V případě restaurací byponechal na majiteli každé z nich, aby rozhodl, jestli má jeho podnikplnit především roli stravovací či společenskou. V restauracích, kteréjsou primárně stravovací, by si uměl představit, že by byl v době obědazákaz kouření. Večeře je už však podle něj zcela společenskouzáležitostí. Problém vidí u venkovských hospůdek, jejichž role jepředevším společenská a jakákoliv povinnost stavebních úprav by pro něbyla likvidační. Zničila by se tak tradice venkovských hospůdek, kterounám tak závidí v cizině. Svůj příspěvek pak uzavřel zopakováním, ževolba zda zakázat či nezakázat kouření by měla být především namajitelích podniků.
Následovala skoro hodinová diskuse, kde sesvými dotazy a připomínkami vystoupili například známý chirurg PavelPafko či Kateřina Langrová, ředitelka České koalice proti tabáku.
Liberální institut k tomuto tématu přispěl několika články, zejména pak článkem Cigaretová prohibice, který je dostupný na http://inlist.cz/clanky.php?id=713.
Audiozáznam celého fóra i s následnou diskusí je k dispozici na stránkách Liberálního institutu www.libinst.cz.
Prodalší informace se obracejte na vedoucího Centra pro studium ekonomickésvobody Jiřího Schwarze jr. na schwarzjr (zavináč) libinst.cz.
