Populární bollywoodský herec Salman Khan byl odsouzen k pěti letůmvězení za zastřelení chinkary(vzácného druhu jelena). Herec se svého činu podle soudu dopustil v roce 1998poblíž severoindického města Džódpúru v oblasti obývané etnikem Bišnojů.Salman Khan tak zjevně porušil(implicitní) vlastnická práva tohoto kmene. Bišnojové proto mají právo domáhat se náhrady škody na svém vlastnictvía požadovat na herci kompenzaci. Pomůže však tento trest zkoušené indicképřírodě? A měli bychom být principiálně proti jakémukoli lovu divokých zvířat?
Žalář pro indickou celebritu jistě mnohé lidi od podobnéhojednání odradí. Naštěstí však existují i jiné metody ochrany přírody nežzavírání lidí do vězení. Třeštící celebrity totiž nejsou hlavní příčinouproblémů indického ochranářství.
Dlouhá desetiletí nedosahuje environmentální politikaindické vlády zamýšlených cílů. Vládní programy byly vyhlašovány jeden zadruhým, ale příroda bohužel postupně chřadla. Korupce je i nadále širocerozšířena a systém správy přírodních zdrojů i dnes spoléhá mnohem více naplánování než na tržní impulzy. 34 let po té, co byl oficiálně vládoupředstaven Program Tygr, klesly počty tygrů žijících vindické džungli na rekordní minima. Když ne plánování, co tedy zachráníindickou přírodu?
Snadným řešením by bylo napodobit úspěchy ochrany přírodyjinde ve světě. V Kostarice soukromí vlastníci pomáhají chránit mlžné lesy. VNamibii chrání kmenové komunity vlastníků území větší, než jsou některéstředoevropské státy. Soukromé vlastnictví motivuje majitele k vytvářeníhodnoty nejen pro sebe (ale nepřímo) i pro širší společnost. Naproti tomu pro byrokraty jsou (paradoxně) jejich vlastní selhání úspěchem.Neúspěšná politika životního prostředí vytváří umělý problém. Ten je pakzapotřebí „řešit“ čím jiným, než dalšími vládními programy.
Nyní zpět k otázce lovectví. Osobně bych byl nejradši, kdybyna divoká zvířata mířily jen objektivy turistů. Ale někdy právě dodatečnýpříjem z (majiteli v jejich vlastním zájmu usměrňovaného) komerčníholovectví, může rozhodnout o tom, že rozsáhlá oblast divočiny nebude přeměna naintenzivně obhospodařovanou plantáž. Měli bychom být i proti tomu?
Více o tržním přístupu k ochraně životního prostředí naleznete v části texty na webu Centra pro studium životního prostředí Liberálního institutu.
