Ve snaze zjistit, jaký postoj vůči Obamovu fiskálnímu balíčku zaujímají američtí občané jsem si přečetl průzkum veřejného mínění (.pdf), jenž si objednal Wall Street Journal a NBC News (průzkum byl uskutečněn 9. – 12. ledna). Moje hypotéza byla, že balíček podporuje výrazná většina (70 a více %) Američanů, protože ať se nám to líbí, nebo ne, občané holt „milují“, když vláda tzv. „vytváří pracovní místa“ a stimuluje hospodářství — pokládají to za jeden ze stěžejních úkolů státu. Bastiatův apel, aby si lidé více všímali i toho, co není vidět, zůstává dodnes zpravidla ignorován.
Do jisté míry mne ovšem potěšilo, že dle citovaného průzkumu podpora fiskálnímu balíček není ani zdaleka tak drtivá, jak jsem očekával.
Za rozhodující považuji zejména otázku č. 29:
„Co se týče plánu na stimulaci hospodářství, jenž navrhla Obamova administrativa, které z následujících dvou tvrzení lépe odpovídá Vašemu názoru:
A: Stimulační balíček je dobrým nápadem, protože přispěje k tomu, aby recese byla kratší, zvýší zaměstnanost a opatří peníze pro programy v oblasti dopravy, školství a zdravotní péče pro chudé (Medicaid).
B: Stimulační balíček je nesprávnou myšlenkou („bad idea“), neboť recesi ve skutečnosti nezkrátí, nově vytvořená pracovní místa budou jen dočasná a výrazně zvýší deficit rozpočtu.“
K tvrzení A se přiklonilo 57 % respondentů, zatímco tvrzení B zaškrtlo slušných 36 % (7 % odpovědělo „nejsem si jist/a“). Tedy většina dotazovaných Obamův balíček podporuje, ale existuje i celkem výrazné procento odpůrců. Obama se přitom těší mimořádně vysoké oblibě a důvěře u Američanů.
Ještě zajímavější je odpověď na otázku č. 27:
„Která z následujících dvou situací Vám dělá větší starosti?:
– federální vláda utratí příliš mnoho peněz ve snaze stimulovat hospodářství a tím prudce zvýší rozpočtový deficit
– federální vláda utratí příliš málo a recese bude v důsledku toho delší, než by tomu bylo jinak?“
Pozoruhodné je, že podstatně více respondentů (60 % vs. 33 %) se obává spíše toho, že vláda utratí „příliš mnoho“, než „příliš málo“ (7 % odpovědělo „nejsem si jist/a“).
Nicméně když přijde otázka č. 30, ukáže se, že co se týče názorů na konkrétní navrhovaná stimulační opatření, podpora je přímo drtivá, viz např.:
– Vytváření pracovních míst pomocí zvýšené produkce obnovitelné energie a zvýšení energetické efektivnosti škol a veřejných budov (89 % podpora)
– Vytváření pracovních míst prostřednictví budování či oprav silnic a mostů (86 % podpora).
– Zavedení daňových stimulů pro firmy, aby vytvářely pracovní místa či investovaly do nového vybavení (82 % podpora).
Zdá se, že průměrnému občanovi bohužel stačí odrecitovat mantru „vytvoříme pracovní místa“ a okamžitě vypne racionální části mozku a naopak zapne „feel good“ centrum. Ekonomická sofismata, s nimiž se usilovně potýkal Bastiat, jsou v „lidové ekonomice“ („folk economics“) zakořeněna mimořádně hluboce.
