Marek Numerato opět stručně pro Libinst.cz komentuje dění posledních týdnů a odkazuje na zajímavé články k přečtení.
Ve věku 77 let zemřel ekonom a někdejší politik Tomáš Ježek, jenž je považován za jednoho z otců kupónové privatizace. Zároveň mu patří značné zásluhy v oblasti rozvoje ekonomického myšlení v Československu. Do češtiny totiž přeložil několik děl liberálního ekonoma Friedricha Augusta von Hayeka, včetně Cesty do otroctví. Tomáše Ježka si můžete připomenout například v rozhovoru, který poskytl Reflexu na téma rozjezdu kapitalismu a podnikání po pádu komunismu.
„Hashtag umožnil třídit informace, aniž by je bylo předem potřeba nanosit na jednu hromadu, kterou by si pak mohl uzurpovat stát nebo jakákoli jiná instituce,“ píše Brittany Hunterová v textu k desátému výročí použití hashtagu. Vynález a používání symbolu křížku „#“ je podle Hunterové odpovědí na řadu otázek vznesených Friedrichem Augustem von Hayekem v eseji Využití znalostí ve společnosti.
Další užitečnou inovaci vyzdvihuje Róbert Chovanculiak. Píše o tom, jak proměnil svět a ulehčil obchodování standardizovaný nákladní kontejner. Díky inovaci z konce 60. let minulého století se dnes ve světě používá více jak 20 milionů kontejnerů, které umožňují kdykoliv a kamkoliv přesun veškerého zboží. Kontejner si přitom musel vydupat cestičku regulačními překážkami a navzdory silné lobby odborových sdružení zastupujících vykladače kamiónů. Odbory určovaly kdo, za kolik a co může v přístavu vyložit. Inovace, o niž se zasloužil především podnikatel Malcom McLean, tak čelila v podstatě velmi podobným nástrahám jako dnes prosazující se služby Uber či Airbnb. Pokud bychom se na problematiku možností zavádění novinek dívali jen zjednodušujícím pohledem, zda nová technologie zapadá do stávajících úředních kolonek, spousta inovací by vůbec nevznikla, uzavírá Chovanculiak.
Nejen v Česku je v současnosti hojně diskutováno téma referend. Jan Boček z iRozhlasu dal dohromady vyčerpávající přehled předností a záporů lidového hlasování po celé Evropě. Zmiňuje různorodé zkušenosti i návrhy, o nichž se uvažuje v České republice. Než se necháte přesvědčit prvním příznivcem či odpůrcem referenda, kdo má o prvku přímé demokracie zcela jasno, raději se ponořte do tohoto článku.
Nároky na udělení stavebního povolení jsou stále přísnější. Dnešním normám by například nevyhovělo 40 procent budov, které již na Manhattanu stojí. Více k tomuto tématu naleznete v článku New York Times.
Technologie využívané k uvedení autonomních vozů do běžného provozu by mohly posloužit i k vývoji samořízených kolečkových křesel pro osoby s limitovanými pohybovými schopnostmi. Jen v USA by tato pomůcka usnadnila život milionům lidí. Tématu se podrobněji věnuje Wired.
V českých médiích jsme si mohli přečíst dvě zajímavě kritiky na adresu libertariánů. Na Britských listech vyšel překlad článku z Guardianu Proč se libertariáni spojují s autokraty ve snaze ochromit demokracii? Autor si všímá spojenectví aktivistů proti státu a nacionalistů podporovaných Moskvou ve snaze zlikvidovat liberální instituce. Toto spojenectví funguje v posledních letech opakovaně, například v průběhu hlasování o brexitu, prezidentských volbách v USA, posilování populistů a nacionalistů v Evropě či nejnověji během katalánské krize. Celý článek naleznete zde.
John C. Mozena píše o medvědí službě, kterou libertariánům dělají tzv. brutalisté. Ve zkratce tedy lidé usilující o maximální svobody, jež by jim pouze umožnila chovat se v životě co nejbezohledněji, aniž je za to společnost mohla nějak postihnout. Jinak řečeno jde o sobce, kterým nezáleží na druhých. Mozena se však domnívá, že mezi libertariány jsou brutalisté menšinou a dominují ti, co nechtějí svobodnější svět jen kvůli sobě, ale protože věří, že ve svobodné společnosti se žije lépe všem.
