Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu:
Cílem měnové politiky nemá a nemůže být, aby se měna stala rezervní měnou. Cílem měnové politiky má být nízká a stabilní hladina inflace. Správně dělaná měnová politika podporuje spoření domácností, tím pádem investice firem, tím pádem hospodářský růst. Dobrý hospodářský růst vede obvykle u veřejnosti k politickým postojům, které jej podporují nadále.
Pokud má měna dlouhodobě dobrou měnovou politiku, obíhá v silné, velké a otevřené ekonomice se stabilním politickým prostředím, automaticky se stane rezervní měnou, protože jí centrální banky po světě budou důvěřovat.
Pro ECB to znamená nevyrábět inflaci skrze kvantitativní uvolňování, nefinancovat zadlužování vlád v eurozóně nakupováním jejich dluhopisů, tím spíše junk bondů některých jihoevropských vlád. Pro Evropskou unii to znamená dodržovat Pakt stability a růstu a nevytvářet morální hazard skrze fondy EFSF, ESM apod. Důležité také je aspoň se snažit o to, aby eurozóna byla optimální měnovou oblastí, tedy umožnit odchod ekonomikám, které se do ní vůbec nehodí (například Řecko) a nenechat vstupovat jiné ekonomiky, které se do ní nehodí (například Bulharsko).
