Veřejná správa, 9. 1. 2019, strana 2
Jaroslav Kubera: Nedávno mě Liberální institut označil za nejliberálnějšího senátora. Potěšilo mě to, ve skutečnosti jsem ale konzervativec, mám rád staré věci. Facebook a twitter považuji za úpadek osobní komunikace – světoví politici se snížili k tomu, že místo toho, aby se osobně sešli a v klidu si popovídali, vyměňují si tweety o 140 znacích. Netajím se tím, že nejsem na sociálních sítích ani je nesleduji. Považuji za jeden z velkých úspěchů, že jsem vyhrál volby bez facebooku. To je výborný nástroj na vyměňování receptů a fotek z dovolené, ale nemělo by to být politické médium, protože je strašně zneužitelné. Málokdo v informacích žije jako já. Jen žasnu, jak se zprávy mění, než projdou zpravodajskými servery, a sociální sítě pak jejich výpovědní hodnotu dorazí. Ve volební kampani jsem vždycky uspěl hlavně proto, že mi byla dána schopnost jednat s lidmi. Na rozdíl od některých kolegů, pro které je to utrpení a modlí se, aby už to skončilo, jsou pro mě volební kampaně zábava. Ta poslední byla úplně nejlepší. Byl jsem vybaven elektrickým kolem a obsáhl jsem tak relativně velký prostor ve městě. Komunikace s lidmi byla naprosto úžasná! Proto si nemyslím, že jednou budeme všechno vyřizovat na dálku z domova. Možná, že se to stane, že to usnadní některé agendy, jiné jsou však bez kontaktu s lidmi k ničemu. Zelektronizovaná hloupost zůstává hloupostí. Ano, sám jsem příznivcem veškeré techniky, ale s tím, že ona má sloužit mně, a ne já jí. To je to klíčové. Druhá věc je, že lidé si přejí osobní komunikaci. Ta potřeba je zřetelná třeba v sociálních službách. Víte, politika mě baví a současně mě štve rozdělená česká společnost. Chci přispět k tomu, aby se to změnilo. Když máte podporu a víte, že o vaše angažmá lidé stojí, jdete do toho.
