Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu:
Na začátek si neodpustím malou opravu. Helikoptérové peníze nejsou vynález Miltona Friedmana. Vypadá to, jako kdyby to byl Friedman, kdo navrhoval monetární podporu agregátní poptávky pomocí rozdávání peněz všem. Ale jeho „peníze z helikoptéry“ jsou jen myšlenkový experiment, jak přiblížit kvantitativní teorii peněz veřejnosti.
Co se odpovědi na otázku, zda se v příští recesi k penězům z helikoptéry uchýlit, či ne, zde bych si dovolil říct jasné: Ne! Rogoff v odkazovaném článku předkládá dostatek argumentů, dovolil bych si vypíchnout dva, které jsou dle mého stěžejní.
Za prvé, průměrná recese je krátká, trvá zhruba jeden rok. A já k tomu dodávám, že recese je schumpeterovskou kreativní destrukcí. Staré a neefketivní výrobní procesy se musejí odbourat a místo nich se musejí vystavět nové a efektivnější. Je jasné, že tento proces má nějaký náklad. Tento náklad měříme na národních účtech jako recesi.
Za druhé, zcela by to zdiskreditovalo centrální banky. Centrální banky horko těžko přesvědčují lidi o svojí nezávislosti a o tom, že rozumějí tomu, co dělají. Jakmile začnou dávat peníze do kapsy konkrétním lidem, je s tímto přesvědčováním konec na několik generací. Odtud už je pak jenom krůček k tomu, aby si populisté, kterých není na politické scéně zrovna málo, vzali měnovou politiku do svých rukou přímo.
Co by centrální banky dělat měly? Nejsem expert na měnovou politiku, ale jsem opatrným příznivcem cílování nominálního HDP. Zatím se k tomu, pokud vím, žádná centrální banka neodhodlala. Jsou před námi možná poslední klidné roky před další recesí a pochybuji, že nějaká centrální banka najde odvahu uprostřed recese.
