Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
Samotný Oxfam říká ústy svého ředitele kampaní toto: „Masivní pokles lidí žijících v chudobě je jedním z největších úspěchů posledního čtvrtstoletí.“ To je to podstatné, na co bychom se měli soustředit. Volný mezinárodní obchod, respekt k soukromému vlastnictví a možnost podnikání pozvedly během našich životů z chudoby miliardy lidí.
Chudoba nadále zůstává problémem. Ale to nevyřešíme okradením Jeffa Bezose nebo dalších miliardářů. Pokud bychom všechen jeho majetek (odhadovaný na 140 miliard dolarů) rozdali 3,8 miliardám lidí, o kterých mluví Oxfam, každý z nich by dostal jednorázovou dávku 37 dolarů. To by sotva vyřešilo jejich problémy.
Oxfam mezi nejchudší lidi světa počítá také absolventy nejprestižnějších amerických vysokých škol, neboť nerovnost měří majetkem (který je u absolventů přibližně −130 tisíc dolarů, takže jsou chudší než africký farmář). Každý soudný člověk chápe, že toto není dobrá metodologie pro měření chudoby nebo nerovnosti.
Recepty na snížení chudoby známe, říkal jsem je na začátku: volný mezinárodní obchod, soukromé vlastnictví, podnikání. Západní země v tomto směru nemohou ovlivnit legislativu třetích zemí, ale mohou umožnit svobodnější mezinárodní obchod. Mohou zrušit cla a dovozní kvóty, které zcela amorálně ochraňují zájmy některých západních velkopodnikatelů na úkor západních spotřebitelů a na úkor výrobců v zemích třetího světa. Totéž platí pro netarifní překážky, jako jsou nesmyslně přísné fytosanitární standardy.
