Bylo by chybou dívat se na odchod pracovníků za lepšími podmínkami jako na negativum. Je to přirozený ekonomický vývoj, koneckonců učebnicová definice ekonomie zní takto: „Ekonomie je věda, která se zabývá distribucí a alokací ekonomických statků.“ Alokovat ekonomický statek (v tomto případě pracovní sílu) na místo, kde dokáže vyprodukovat více nových ekonomických statků, je posun k větší efektivitě ekonomiky a je to něco, co je velmi pozitivní.
Samozřejmě to není v krátkém období pozitivní pro všechny. Firma, která přijde o ukrajinského pracovníka, jenž odešel do Německa, bude muset vynaložit nové náklady na to, aby za něj našla náhradu, popř. bude muset hledat úspory, aby nového pracovníka mohla zaměstnat za vyšší mzdu. Tady hned vidíme, že odchod pracovníků na efektivnější místa nutí firmy k optimalizaci, a tím pádem vyšší efektivitě i doma.
Pro české firmy to také znamená, že jejich dovozy budou levnější. Nezapomínejme na to, že české vývozy ve většině případů nejsou věci, co v Česku vyrobíme kompletně na místě, ale jsou to z většiny věci, které nejprve dovezeme, přidáme jim ekonomickou hodnotu (např. montáží jednotlivých dílů do nového zboží, například auta), a teprve toto zboží vyvážíme. Ceny dovozů jsou tedy podstatným faktorem i pro naše vývozní firmy.
Neumím posoudit, kolik ukrajinských pracovníků bude ochotno zamířit do země, kterou neznají a jejímž jazykem nemluví. Navíc je to země, která si právě vůči takovým pracovníkům nastavila ochranářskou minimální mzdu. Dlouhodobě říkám, že Česká republika by měla umožnit pracovníkům i z dalších částí světa (např. Vietnam), aby mohli jednoduše pracovat, a pak zase odjet zpět, pokud už se jim nebude zdát výhodné pracovat tady (až třeba přijde recese). K tomu potřebujeme jako sůl liberalizovat pracovní trh, trh s bydlením a udělování pracovních víz. Pomůže to nám všem.
